Operní pěvec Luděk Vele
Mottem Telefonotéky s Luďkem Velem, basistou opery Národního divadla v Praze, kterou jsme vysílali živě z rozhlasové Galerie na Vinohradské třídě, bylo heslo lipského Gewandhausu: Res severa verum Gaudium – Věc vážná je opravdová radost.
Luděk Vele, který byl za svou více než čtyřicetiletou uměleckou kariéru oceněn dvěma Tháliemi za výjimečné výkony v rolích Chrudoše a Barona Ochse, absolvoval pražskou konzervatoř u profesora Jaroslava Horáčka. S jeho synem Pavlem Horáčkem, s nímž začínal v Národním divadle, ho pojí dlouholeté přátelství, které nezkalila ani hlasově oborová rivalita. Dodnes si diváci pamatují na Košlerovo nastudování Mozartova Dona Giovanniho, kde oba basisté ztvárnili hlavní mužské role.
Nejdříve však přijal Luděk Vele angažmá v liberecké opeře. Oblastní scéna mu umožnila rychle umělecky vyzrát a v krátké době zde vytvořil řadu rolí českého i světového repertoáru. Sólistou Opery Národního divadla je od roku 1983. V Národním divadle obohatil Luděk Vele svůj repertoár téměř o všechny významné úlohy basového oboru.
Vedle svého mistrovsky propracovaného Vodníka, Kecala a Leporella zde mj. nastudoval Smetanova Chrudoše v Libuši, otce Palouckého v Hubičce, žalářníka Beneše v Daliborovi a Mumlala ve Dvou vdovách. Se stejným úspěchem se zhostil komických postav v Dvořákových, ať jsou to Marbuel v Čertovi a Káče, nebo purkrabího Filipa v Jakobínovi. Posledně jmenovanou roli bude zpívat letos v září v přírodním divadle v Šárce.
Svou interpretační paletu pak rozšířil Vele o Revírníka v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky. Jeho jadrný bas se na naší první scéně naplno rozezněl v rolích Kněze Grigorise v Řeckých pašijích Bohuslava Martinů, ve Verdiho Sparafucilovi v Rigolettu či Bancovi v Macbethu.
Luděk Vele se zabývá pořádáním letních operních představení pod širým nebem. Jsou to jak benefiční vystoupení na hradě Grabštejn, pořádané od roku 1993, tak i zářijové účinkování v pražském letním divadle v Šárce u Čertova mlýna.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.