Opera Bouře je hrdinským činem Zdeňka Fibicha. Poslouchejte záznam představení v pořadu Operní večer

Aleš Jenis (Prospero, kouzelník, bývalý vévoda milánský), Olga Jelínková (Ariel, vzdušný duch)
Aleš Jenis (Prospero, kouzelník, bývalý vévoda milánský), Olga Jelínková (Ariel, vzdušný duch)

„Každá Fibichova opera vytváří svůj vlastní hudební svět, platí to i o Bouři“ tvrdí hudební publicista Jan Králík, který považuje jeho operu Bouře za přírodu divokého ostrova a Shakespearovu stejnojmennou dramatickou pohádku bez jedné dějové linky za svým způsobem nekomponovatelné dílo. Čarokrásné hudbě Zdeňka Fibicha jsme stále mnoho dlužni.

Vysíláme 22. dubna ve 20:00.

Fibichova pozdně romantická opera Bouře z roku 1895 na libreto básně Jaroslava Vrchlického dle sujetu Shakespearovy pohádky je kaleidoskopem různých scén, často fantasmagorických, někdy romantických, jindy filozofických. Jednoznačně je ovládá Prospero, mág a bývalý vévoda milánský, který je nucen žít na opuštěném ostrově. Ten společně s ním obývá jeho milovaná dcera Miranda, král duchů Ariel a ponižovaný divoch a otrok Kaliban. Celý ostrov „stále zpívá, prosí, křičí, volá, hýká, hučí…“   Vášnivé hudební motivy a spontánní hudba s příznačnými motivy, to vše doprovází velké dějové zvraty, za které jako za nitky tahá v duchu bílé magie kouzelník i vládce pozemského světa Prospero. Noví obyvatelé ostrova ze ztroskotané lodi jsou plně v jeho rukou a jsou vystavováni osudovým zkouškám. Mocnému, ale velkorysému muži se plní jeden plán za druhým…

Na Bouři Fibicha nejspíše lákal exotický a pohádkový kolorit, tehdy velice módní a žádaný. Navíc mu byl blízký antický a renesanční pohled na svět více než křesťanský. V Bouři Fibich zužitkoval nesmírnou hudebnost Shakespearových veršů a umocnil v ní i nový hudební styl: erotismus. Tato tendence byla vyvolána vztahem s Anežkou Schulzovou. Vzhledem k tomu, že dějové prvky v Bouři proplétají realitu s pohádkou a lyriku s komedií, nabízela se Fibichovi celá kontrastní škála, pomocí které mohl vytvořit atmosféru čaruplného ostrova s jeho vzdušnými obyvateli.

Inspirací pro ostravskou inscenaci opery Bouře byly kresby a náčrty dalšího velkého renesančního učence Leonarda da Vinciho. Za třetím uvedením tohoto díla v historii ostravské opery (naposledy před 70 lety) stojí ředitel Národního divadla moravskoslezského a režisér v jedné osobě Jiří Nekvasil, který je přesvědčen o tom, že „pobyt na kouzelném pozdně romantickém ostrově, kterému vládne Prospero, slibuje být dobrodružstvím a magickým snem pro smysly i mysl“. Jednu z nejnáročnějších barytonových árií operního repertoáru vůbec zpívá Aleš Jenis, Prosperovu dceru Mirandu Alžběta Poláčková, vzdušného ducha Ariela Olga Jelínková. V dalších pěveckých rolích uslyšíme Luciana Mastra nebo Jevhena Šokala.

„Kdyby měli Fibicha Maďaři, tak by ho hráli v Metropolitní opeře, kdyby ho měli Poláci, tak by zapomněli na Chopina“, tvrdí v souvislosti s operní tvorbou Zdeňka Fibicha hudební publicista Jan Králík, který přispěje do debaty vltavského Operního večera s datem 22. dubna. Hosty v ostravském studiu budou Jiří Nekvasil a dirigent Marek Šedivý, který Bouři nastudoval a pod jehož vedením jsme 13. ledna tohoto roku v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě pořídili zvukový záznam představení. Český rozhlas Vltava se tak společně s ostravskou operou podílí na umenšení dluhu vůči Fibichovi a jeho dnes střídmě uváděné operní tvorbě.