Opera Bouře je hrdinským činem Zdeňka Fibicha. Poslouchejte záznam představení v pořadu Operní večer

Vysíláme 22. dubna ve 20:00.

Fibichova pozdně romantická opera Bouře z roku 1895 na libreto básně Jaroslava Vrchlického dle sujetu Shakespearovy pohádky je kaleidoskopem různých scén, často fantasmagorických, někdy romantických, jindy filozofických. Jednoznačně je ovládá Prospero, mág a bývalý vévoda milánský, který je nucen žít na opuštěném ostrově. Ten společně s ním obývá jeho milovaná dcera Miranda, král duchů Ariel a ponižovaný divoch a otrok Kaliban. Celý ostrov „stále zpívá, prosí, křičí, volá, hýká, hučí…“   Vášnivé hudební motivy a spontánní hudba s příznačnými motivy, to vše doprovází velké dějové zvraty, za které jako za nitky tahá v duchu bílé magie kouzelník i vládce pozemského světa Prospero. Noví obyvatelé ostrova ze ztroskotané lodi jsou plně v jeho rukou a jsou vystavováni osudovým zkouškám. Mocnému, ale velkorysému muži se plní jeden plán za druhým…

Na Bouři Fibicha nejspíše lákal exotický a pohádkový kolorit, tehdy velice módní a žádaný. Navíc mu byl blízký antický a renesanční pohled na svět více než křesťanský. V Bouři Fibich zužitkoval nesmírnou hudebnost Shakespearových veršů a umocnil v ní i nový hudební styl: erotismus. Tato tendence byla vyvolána vztahem s Anežkou Schulzovou. Vzhledem k tomu, že dějové prvky v Bouři proplétají realitu s pohádkou a lyriku s komedií, nabízela se Fibichovi celá kontrastní škála, pomocí které mohl vytvořit atmosféru čaruplného ostrova s jeho vzdušnými obyvateli.

Inspirací pro ostravskou inscenaci opery Bouře byly kresby a náčrty dalšího velkého renesančního učence Leonarda da Vinciho. Za třetím uvedením tohoto díla v historii ostravské opery (naposledy před 70 lety) stojí ředitel Národního divadla moravskoslezského a režisér v jedné osobě Jiří Nekvasil, který je přesvědčen o tom, že „pobyt na kouzelném pozdně romantickém ostrově, kterému vládne Prospero, slibuje být dobrodružstvím a magickým snem pro smysly i mysl“. Jednu z nejnáročnějších barytonových árií operního repertoáru vůbec zpívá Aleš Jenis, Prosperovu dceru Mirandu Alžběta Poláčková, vzdušného ducha Ariela Olga Jelínková. V dalších pěveckých rolích uslyšíme Luciana Mastra nebo Jevhena Šokala.

„Kdyby měli Fibicha Maďaři, tak by ho hráli v Metropolitní opeře, kdyby ho měli Poláci, tak by zapomněli na Chopina“, tvrdí v souvislosti s operní tvorbou Zdeňka Fibicha hudební publicista Jan Králík, který přispěje do debaty vltavského Operního večera s datem 22. dubna. Hosty v ostravském studiu budou Jiří Nekvasil a dirigent Marek Šedivý, který Bouři nastudoval a pod jehož vedením jsme 13. ledna tohoto roku v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě pořídili zvukový záznam představení. Český rozhlas Vltava se tak společně s ostravskou operou podílí na umenšení dluhu vůči Fibichovi a jeho dnes střídmě uváděné operní tvorbě.