Olaf Hanel / 65
Příští pondělí 21. ledna oslaví své pětašedesátiny pardubický rodák, malíř, grafik, sochař, konceptuální a akční umělec, ale také kritik a kurátor - Olaf Hanel, člen Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, signatář Charty 77, který v letech 1989 žil v Rakousku a V Kanadě. K Hanelově jubileu byly včera ve dvou pražských galeriích zahájeny dvě výstavy. Ta první v Galerii Ztichlá klika v Betlémské ulici představuje Hanelovy práce ze |70. let především jeho minimalistické "bubliny" a několik grafik. Na druhé výstavě v Galerii U Prstenu v Jilské ulici se pak můžeme setkat s umělcovými obrazy z poslední doby a z konce devadesátých let a s několika komorními objekty. Karel Oujezdský se včera Olafa Hanela nejdříve zeptal, která z jeho setkání s lidmi byla pro jeho uměleckou tvorbu nejpodstatnější.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic






