Odložte otřepané představy o severském jazzu. Hudba Verneriho Pohjoly v Sedmém nebi Jaromíra Honzáka
Poslední album finského trumpetisty jménem Verneri Pohjola ve svém prosincovém Sedmém nebi představuje Jaromír Honzák. Album se jmenuje Monkey Mind.
Verneri Pohjola se narodil do finské hudební dynastie, takže byl pro hudební dráhu předurčen. Jeho děd Ensti Pohjola byl uznávaným amatérským dirigentem a violoncellistou. Otec, Pekka Pohjola, se proslavil v 70. letech hraním s finskou progresivní skupinou Wigwam a vedením vlastních skupin na scéně progresivního rocku a jazzu. Verneri se poprvé prosadil jako vůdce Ilmiliekki Quartetu, kapely, která získala řadu ocenění včetně prestižní ceny Teosto za originální kompozici. Pohjola získal záhy status vycházející hvězdy na finské scéně, když v roce 2004 na Jazzovém festivalu v Pori získal cenu Hudebník roku.
Jazzoví kritici považují Verneriho Pohjolu za progresivního a jednoho z nejvíce vzrušujících a originálních umělců své generace. Oceňují jeho osobitý tón s hluboce působící čistotou a lyričností. Jeho vysoce melodická improvizace je doplněna osobitými kompozicemi vyznačujícími se nápaditými tématy, které se vyhýbají jakékoli otřepané představě „severského jazzu“.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.