Od empíru k druhému rokoku
Pod jubilejním, desátým svazkem ediční řady Dějiny odívání je podepsána opět Ludmila Kybalová, autorka předcházejících dílů týkajících se renesance, baroka a rokoka, starověku i středověku. Současně se jedná o první svazek, jímž edice - a samozřejmě čtenáři - vstupují do období industrialismu, na jehož počátku stojí první textilní továrny, uprostřed vynález šicího stroje a na konci výroba konfekce, předznamenávající věk konzumu.
Pro dějiny módy existuje už nepřeberné množství pramenů - ilustrace, karikatury, fotografie, malířské portréty, dochované oděvy i oděvní doplňky, odborná literatura lékařská, sociologická i moralistní, ego-dokumenty (posledně jmenované ponechala autorka poněkud stranou), krásná literatura s chutí popisující detaily panující módy. V textu sympaticky působí citáty z děl literárních velikánů 19. věku - věty Charlese Baudelaira, Honoré de Balzaka, Jane Austenové, Michaila Jurjeviče Lermontova, ale i z J. K. Tyla, Boženy Němcové, Jana Nerudy. Módní cykly se zrychlují, přestávají být odrazem panujícího výtvarného slohu, oděvní móda je stále zřetelněji autonomní. Hlavním hybatelem módního dění zůstává Paříž, stále více jí však konkuruje Londýn, synonymum solidnosti, kvality a vytříbené jednoduchosti. Publikace respektuje chronologické členění vycházející z kombinace událostní historie a dějin odívání - první část patří období od Francouzské revoluce k restauraci, druhá sleduje dobu předbřeznovou, třetí zahrnuje období druhého rokoka.
Autorka si všímá módy dámské i pánské, v menší míře dětské, vývoje spodního prádla, obuvi a módních doplňků vůbec, účesů; věnuje se národnímu oděvu, uniformě, zrodu haute couture, vysoké krejčoviny, která začíná rozhodovat o oděvním stylu. Jedna z pasáží popisuje vznik obchodního domu. Čtenář pochopí, do jaké míry byl právě v 19. století oděv určován technologickým pokrokem - ten se odrážel nejen v použité látce, střihu a krejčovské přípravě, ale například v období druhého rokoka umožnilo využití pružné oceli návrat krinolíny v objemu, jaký přecházející etapy neznaly. Jak vítaný to byl námět pro humoristy a karikaturisty, není jistě třeba zdůrazňovat. Současně je toto století dobou, kdy oblečení umožňuje vyslovit politické názory - autorka to vysvětluje na oblibě národního kroje, který se stal jednou z možností vyjádření snahy po sebeurčení evropských národů, především těch bez vlastní státnosti. Božena Němcová to vyjádřila v dopise Karolíně Staňkové: Jak mnohem důstojnější, užitečnější a krásnější je národní kroj, než to naše věčně měnící se opičení po módách žurnálu pařížského. Tu nosí ženská jednu sukni, a ještě naškrobenou, šaty ouzké, po několika letech musí být pět škrobených sukeň, obruč, vata a půl sta kostic, tu se ulice metou, a tak je to pořád, čím dál tím hůř.
Publikaci s bohatou a pečlivě vybranou obrazovou dokumentací doplňují střihové rozkresy, slovníček pojmů, soupis literatury a rejstřík. Rozhodně nelze pochybovat o tom, že se tento svazek Dějin odívání povedl.
Ludmila Kybalová: Dějiny odívání. Od empíru k druhému rokoku. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004. 272 s., ilustr., ISNB 80-7106-147-6.
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
