O toleranci církevní a občanské
Když byla, po rok trvající rekonstrukci, znovu otevřena Trautmannsdorfská knihovna, situovaná do západního křídla královéhradeckého biskupství, stalo se šťastným doprovodným počinem vydání pamětního příležitostného tisku. Jeho součástí je překlad (pořízený Hanou a Petrem Polehlovými) části spisu biskupa Tadeáše. Spis nazvaný O toleranci církevní a občanské byl sepsán roku 1783. Uvedená část vymezuje například rozdíl mezi tím, co je schvalováno a co je tolerováno. Především jde o císařské a církevní tolerování jiných než katolických denominací.
Příležitostný tisk, v nákladu sto padesáti kusů, však především připomíná postavu fundátora knihovny, který do jejích počátků vložil nejen osobní energii, ale také část své soukromé bibliotéky. Onou zakladatelskou osobností, díky jejíž péči vznikl první fond pozdější Biskupské knihovny v Hradci Králové, byl patnáctý královéhradecký biskup Maria Tadeáš hrabě Trautmannsdorf-Weinsberg (1761-1819). Knihovna, která dnes nese jeho jméno, byla založena v roce 1812.
Do biskupského úřadu byl biskup Tadeáš intronizován v říjnu roku 1795. Stal se, roku 1811, olomouckým arcibiskupem a o pět let později byl papežem jmenován kardinálem. Zemřel v necelých padesáti osmi letech. Pohřben je v olomoucké katedrále. Důležité však je, spíše než všechny dosažené posty, uvědomit si dobový kontext, v němž biskup von Trautmannsdorf působil. Období nepochybně přelomové (a to nejen přechodem mezi osmnáctým a devatenáctým stoletím), v evropském prostoru po francouzské revoluci, naplněné napoleonskými válkami a zároveň projevujícím se osvícenstvím, počínajícím důrazem na individuální hodnoty a předzvěstí vnímání ideje pokroku jako hybného dějinného momentu.
Královéhradecký biskup, o jehož vztahu k zednářským lóžím se samozřejmě spekuluje, zastával, co se týče osvícenských ideálů přísně pragmatickou linii. Na jedné straně je nutné efektivně hospodařit a zajistit tak uspokojení hmotných potřeb v té míře, která každému stavu náleží, na straně druhé pak pomocí náležitého vzdělání a přiměřené zábavy tyto stavy, opět na těmto příslušné úrovni, zušlechťovat (z úvodu vedoucího Biskupské knihovny PhDr. Petra Adama).
Přese všechno, nejdůležitější je především okolnost, že vzdělaný hrabě Maria Tadeáš byl proslulým milovníkem knih a vzdělávacích institucí. (Jeho nemalou zásluhou bylo též založení tzv. Teologického institutu, určeného ke vzdělávání kléru.) Trautmannsdorfská knihovna byla darem čítajícím zhruba tři tisíce svazků shromážděných ve dvanácti pozdně barokních skříních (tři z nich se nedochovaly). Obsahovala mimo jiné též vzácné exempláře rukopisů, prvotisků a starých tisků. Přes všechny dějinné peripetie se dochovala ve vcelku kompaktní podobě. Dnes je tato historická pamětihodnost osobitou součástí veřejnosti přístupné Biskupské knihovny.
Maria Tadeáš, hrabě z Traumannsdorfu-Weinsbergu: O toleranci církevní a občanské, příležitostný tisk, Biskupství královéhradecké - středisko Biskupská knihovna, Hradec Králové 2006, nestr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
