Nové knihy - 29. září

Nakladatelství Volvox Globator vydalo pod titulem Suma knihu amerického neurobiologa a spisovatele Davida Eaglemana. Autor si ve svém podivuhodném traktátu klade provokativní otázku, co se stane s člověkem po smrti, a provokativně na ni ve čtyřiceti kapitolách odpovídá. Jeho bedekr po onom světě je směsí vědecké fantastiky, filozofie a teologie, ovšem notně kacířské či spíše řečeno patafyzické. Je tedy možné, že po smrti prožijete svůj život znovu - ovšem pozpátku či vyselektovaně. Okamžiky, které mají něco společného, se vám stanou hned po sobě: dva měsíce parkujete před domem, pět měsíců strávíte na toaletě, třicet let v kuse prospíte... Anebo je Bůh experimentální fyzik: prostřel „švédský stůl plný hmoty" a člověk mu na něm vzniká i zaniká dílem náhody. Anebo je Bůh jakýmsi druhem bakterie a jeho náboženskou komunitou jsou mikrobi, takže se Stvořiteli přiblížíme až v posmrtném rozpadu. Anebo jsme naopak buňkami, jež tvoří tělo Boha, který tak žije jen naším prostřednictvím. Ovšem jak se množíme, stáváme se boží rakovinou. Bůh se občas snaží nemoc zastavit zemětřesením či epidemií, ale lidstvo bují dál. A takto bychom mohli v probírce Eaglemanových fantastických nápadů pokračovat. V jedné variantě Bůh ze světa dokonce zcela zmizí: odskočil si, byl odvolán, naštval se či onemocněl - a tudíž nemá kdo by se staral o poslední věci člověka. Pokud tedy smrt vůbec existuje. V závěru autor naznačuje, zda koncept smrti není smyšlený, případně zda v pokročilém kapitalismu nedojde k privatizaci smrti - obyčejný smrtelník by na ni tudíž ztratil nárok. Netypického průvodce údolím smrti přeložila Kateřina Darley.

Z dalších knižních novinek jmenujme např. svazek Hněv a hrdost, pod nímž je podepsána italská novinářka a spisovatelka Oriana Fallaci. Její text vznikl jako bezprostřední reakce na teroristické útoky z 11. září 2001. Ve zkrácené podobě vyšel již tři měsíce poté a dočkal se řady překladů i několika žalob a výhrůžek smrti. Jde totiž o doslova vášnivou obžalobu islámského fundamentalismu a zároveň obhajobu hodnot západní civilizace. Knihu přeložili Antonín Hradílek a Marie Koldinská, vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Se světem nepohneš - tak zní název souboru povídek současných norských prozaiků. Dvanáct tvůrců včetně světoznámého Josteina Gaardera tu představuje subtilní sondy do každodenního života dnešního Norska. Spíše než severskou exotiku tu najdeme důvěrné známé trable se skřípajícími vztahy, „směšné lásky", „scény z manželského života" i drobné črty či humoresky. Knihu v přetlumočení kolektivu překladatelů připravilo nakladatelství Pistorius a Olšanská.

Na konec jsem si nechal básnický cestopis Petra Hrbáče, autora řady uhrančivých sbírek a próz. Pod názvem Jak plyne čas nás tvůrce zavádí tentokrát do Japonska, jehož kulturu i jazyk už dlouhou dobu studuje a obdivuje. Svůj obdiv v posledních letech završil třemi výpravami do země vycházejícího slunce, odkud nám svou nezaměnitelnou metaforickou dikcí přináší svědectví. Kniha vychází v produkci nakladatelství Weles.