Havel světový. Český dramatik a prezident očima zahraničních tvůrců

21. září 2026

Říká se, že doma není nikdo prorokem. Platí to i pro Václava Havla v roce jeho nedožitých devadesátin? U nás o něm stále vedeme nekonečné hospodské i politické debaty. Ale jak ho vnímají za hranicemi? Jak vidí dramatika, esejistu a prezidenta umělci, kteří neřeší náš malý český rybník? Lucie Němečková oslovila pětici výrazných zahraničních tvůrců z různých generací a kontinentů, pro které je Havel vším, jen ne zaprášeným portrétem na zdi.

Nad tím, proč je Havlův pohled na svět stále přitažlivý a tolik potřebný, se zamýšlejí:

Frédéric Poty (Francie) – Divadelní herec, režisér a manažer, umělecký šéf divadla La Manufacture a naše „havlovská spojka“ v Avignonu.

Viktor Kyrylov (Ukrajina) – Herec a čerstvý laureát Ceny Václava Havla, který v jeho slovech nachází sílu pro dnešní těžké časy. 

Azadeh Kangarani (Írán) – Herečka a režisérka, pro niž je Havlovo „žít v pravdě“ zatraceně aktuálním návodem k přežití v současném světě.

Patrick Jude Oteh (Nigérie) – Umělecký šéf Jos Repertory Theatre, který dokazuje, že Havlovy absurdní hry dokonale fungují i pod africkým sluncem.

Dominique Houdart (Francie) – Legendární loutkář a režisér, muž, který během Pražského jara pašoval do Francie hru Vyrozumění. Dnes postrádá Havlovu osobnost a myšlenky jako štít proti novodobým totalitám.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.