Nechceme hrát stále totéž. Objevujeme zapomenutou, ale hodnotnou hudbu, říká Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru Musica Florea
Soubor Musica Florea vstoupil do letošního roku programem Stabat Mater, který se obrací k méně uváděným dílům španělského baroka. Na tento projekt pak postupně navážou další koncerty: mimo jiné Schubert na dobové nástroje, hudba Jana Křtitele Vaňhala nebo Fibichův Vodník. Více osvětluje dirigent a umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl.
Rok 2026 otevírá soubor programem Stabat Mater, se kterým vystoupí dnes v Evangelickém kostele v Nymburce a zítra v brněnském Sále Milosrdných bratří. „Náš soubor se už zhruba čtyři nebo pět let věnuje španělské hudbě,“ vysvětluje umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl. „Jde o obrovské bohatství, má v sobě velkou sílu,“ doplňuje. V programu je mimo jiné skladba Stabat Mater Emanuela d’Astorgy, kterého Štryncl označuje za „nejzáhadnějšího autora všech dob“.
Jedním z vrcholů letošního roku bude pro soubor Musica Florea scénická rekonstrukce díla Jana Dismase Zelenky „Sub olea pacis et palma virtutis“. „Zaměříme se na historickou a dobovou interpretaci,“ říká Štryncl a vyzdvihuje kromě hudební složky také složku hereckou.
Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
