Vinohrady, vinohrady a Pro lesní roh. Dvě povídky Vincenta Šikuly

Vincent Šikula (1936–2001) patří k významným slovenským prozaikům 20. století. Narodil v československé obci Dubová do rodiny lesního dělníka. Vystudoval hru na lesní roh na Státní konzervatoři. Přes učitelství a dramaturgii ve Slovenské filmové tvorbě se dostal k práci redaktora v nakladatelství Slovenský spisovatel. V letech 1994 až 1999 působil jako předseda sdružení Spolek slovenských spisovatelů.

Vinohrady, vinohrady...

Jaké to je vzpomínat na místo, které je zakleté v čase a které už nikdy nebude takové, jaké bylo? Když vzpomínky na dobu před válkou polapí chudého Peja a vtáhnou ho do své moci tak, že se z něj stane pouhá troska. Troska, jež prolévá své rozbité tělo pivem? Nostalgické vzpomínání na vesnický život, na vinici a na zašlé mládí.

Pro lesní roh

Povídka z knihy Pôstny menuet nahlíží do života mladého talentovaného chlapce, jehož velkou vášní je hra na lesní roh a touží se ponořit do skladeb W. A. Mozarta. Milovaný hudební nástroj, symbol jeho svobody, ho doprovází v mnoha životních chvílích, dobrých i zlých. Ale jsou 50. léta minulého století, probíhá násilná kolektivizace zemědělství a jedné noci na vrata rodného statku buší Státní bezpečnost.