Mezi chatou a honosnou městskou vilou. Funkcionalistické památce architekta Jaroslava Fragnera vrací nový majitel podobu ze 30. let a chce ji otevřít veřejnosti
Mezi chatou a honosnou městskou vilou. Funkcionalistické památce architekta Jaroslava Fragnera vrací nový majitel podobu ze 30. let a chce ji otevřít veřejnosti
Funkcionalistická vila v Kostelci nad Černými lesy, kterou navrhl architekt Jaroslav Fragner, by se mohla během několika let otevřít veřejnosti. Třípodlažní stavbu s charakteristickou předsunutou lávkou s vyhlídkou – připomínající kapitánský můstek – si nechal postavit kostelecký rodák a majitel kolínské elektrárny Václav Budil jako své letní sídlo. Současný majitel Jan Novák jí postupně vrací podobu z roku 1932 a plánuje její zpřístupnění ke stému výročí dokončení stavby.
„Bydlet jsem tu nikdy nechtěl, to mě ani nenapadlo. Vždycky jsem věděl, že vilu chci opravit a otevřít lidem,“ říká Jan Novák před domem, který koupil v roce 2020. O vilu se jako kostelecký patriot a někdejší zastupitel zajímal už dříve, až mu po letech dcera poslední majitelky nečekaně nabídla její odkup. „Prošel jsem si ji a úplně se do ní zamiloval,“ vzpomíná.
Jan Novák už dříve koupil nedalekou Vondráčkovu továrnu, kde vybudoval muzeum místní keramiky. Také Budilovu vilu chce proměnit v živé kulturní místo. Připomenout chce nejen odkaz architekta Fragnera a průmyslníka Budila, ale i motoristického publicisty a závodníka Jaroslava Hausmana, který vilu koupil v roce 1973. Kromě toho plánuje ve vile pořádat besedy, kulturní akce a nabízet i zážitkové přespávání.
Čtěte také
„Chtěl bych tu vytvořit jakousi časovou kapsli, aby návštěvník mohl zažít skutečnou atmosféru třicátých let – včetně hudby, dobového tisku a dalších detailů,“ popisuje. Kompletní rekonstrukce památky by podle něj měla vyjít přibližně na čtyřicet milionů korun.
Podle historičky architektury Martiny Hrabové patří Budilova vila k nejvýznamnějším Fragnerovým stavbám tohoto typu. „Je postavená na železobetonovém skeletu, což umožnilo otevřenější práci s fasádami, proto jsou tu pásová okna, i volnější práci s prostorem. Jednoznačně můžeme mluvit o znalosti díla Le Corbusiera a dalších soudobých moderních architektů,“ popisuje Martina Hrabová, podle níž jde překvapivě o architekturu na pomezí rekreační chaty a honosné městské vily.
Martina Hrabová zároveň oceňuje plán otevřít stavbu veřejnosti. „Vilová architektura z tohoto období bývá většinou nepřístupná,“ upozorňuje. Sama patří mezi odborné garanty platformy Genius Loci, která sdružuje architektonicky cenné objekty 20. století v soukromém vlastnictví. Majitelé těchto staveb je udržují a otevírají veřejnosti. Vedle Budilovy vily jde například o Winternitzovu a Volmanovu vilu, Leichterův dům nebo vilu Primavesi.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
