Výstava Spaceship Enterprise poprvé představuje budovu Českého velvyslanectví v Berlíně. Mladší a střední generace si brutalistní architektury cení a bojují za ni, říká zakladatelka galerie
Pražská galerie Prostora uvádí výstavu Spaceship Enterprise, která českému publiku vůbec poprvé představuje ikonickou brutalistní budovu Českého velvyslanectví v Berlíně. Ta je od manželů Machoninových. Projekt propojuje archivní materiály, původní mobiliář i současné umělecké intervence a nabízí nový pohled na architekturu, která byla dlouho skrytá mimo pozornost domácí veřejnosti. Na Vltavě hovořila zakladatelka galerie a jedna z kurátorek výstavy Marcela Steinbachová.
Budovu Českého velvyslanectví v Berlíně symbolicky přivážíte do Prahy. Proč se tato konkrétní stavba dostává k českému publiku až teď?
Odborná veřejnost samozřejmě o stavbě ví a cení si ji, ale obecně nebyla tématem, protože se o ní nemluvilo jednak z diplomatických důvodů a jednak, protože v širší veřejnosti možná není vnímaná jako cenná.
Přezdívka Enterprise evokuje sci-fi nebo futurismus. Jak metaforu vesmírné lodi čtete dnes, 50 let po vzniku stavby?
Stavba je opravdu velmi signifikantní, stojí tam jako by přistála z vesmíru. Přezdívka pochází z němčiny, nazývali ji tak Němci, protože tehdy byla brutalistní architektura jiná než všechny ostatní. A stavba se tam zjevila jako lusknutím prstů.
Veřejnost tedy tuto brutalistní budovu nepovažuje ani dnes za cennou. Trochu jsem si myslela, že se pohled veřejnosti na brutalistní architekturu v průběhu času proměnil.
Je to hodně o generacích. Mladší a střední generace si této architektury cení a bojují za ni, naopak vrstevníci architektů, kteří tyto budovy projektovali, z nějakého důvodu nedošli k názoru, že se jedná o cennou architekturu. Je nutno dodat, že pokud se o tyto budovy nepečuje, tak chátrají a zub času je na nich samozřejmě vidět.
Jak byly vybírána současná umělecká díla? Co budova ambasády říká o své době? A co o budově říká moderní umění? Poslechněte si celý rozhovor.
Výstava Spaceship Enterprise
5.2.2026-25.3.2026
galerie PROSTORA, Blanická 9 (1. patro)
Kurátorky výstavy: Helena Huber-Doudová, Simona Binko, Marcela Steinbachová
Architektura výstavy: Skupina, Marcela Steinbachová, Pavel Směták
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Nestřílejte na krokodýly. Miroslav Horníček a Miloš Kopecký v kabaretu plném zvířecích příběhů
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka