Praha je matička s drápy, polapila i Rudolfa Steinera. Moderní umění ovlivnil nebývale

Osobnost Rudolfa Steinera i jeho vliv na moderní evropské umění studuje David Voda více než dvacet sedm let. Až teď, u příležitosti 100. výročí filozofova úmrtí, ale mohl do jednoho výstavního celku svést více než dvě stovky děl, které vznikaly v Praze pod silným vlivem Steinerovy antroposofie.

Praha jako most světů i práh poznání

Steiner, který mezi lety 1907 a 1924 Prahu navštívil hned dvanáctkrát, ji pokládal za důležité okultní místo, za práh mezi západem a východem, mezi německým a slovanským živlem, mezi starým věkem a modernou, mezi „tímto a druhým světem“. Právě tady, v srdci Evropy, jeho učení silně rezonovalo nejen mezi mysliteli a spisovateli, jakými byli třeba Franz Kafka nebo Max Brod, ale i mezi tanečníky a výtvarnými umělci.

Steiner kolem sebe soustředil nebývale pestrou mezinárodní komunitu německo-židovských, českých, maďarských i chorvatských tvůrců v překvapivé šíři oborů. Stýkal se například s grafikem Richardem Teschnerem, fotografem Carolem Novákem, teosofem, grafikem a malířem Rudolfem Adámkem, s okultistkami Bertou Fanta, Idou Freund, Julií Klímovou-Niemetz, s návrhářkou Jaroslavou Vondráčkovou nebo ruskou básnířkou Marinou Cvetajevovou.

Z monografie Pražská antroposofická moderna|foto:Kurátor David Voda

Grafika, malba, design i výšivky s duchovní tematikou

Chebská výstava prezentuje díla mnohých z nich. Jedním z jejích velkých objevů je ale bezpochyby tvorba v Praze žijící Vídeňanky Hildy Pollak-Karlin, která vytvářela rafinované hedvábné výšivky s antroposofickou tematikou. Duchovní i estetické rámce antroposofie pak jednoznačně dokládají i díla vytvořená samotným Steinerem, který svými aktivitami zasáhl do řady kreativních oborů včetně architektury, sochařství nebo designu. Výstavu je nutné vidět, v chebské Velké galerii tak učiňte do 29. března.