„Co dobrý Čech, to Rakušan“ aneb O soutěži z roku 1916 na novou lidovou či vojenskou píseň
Pořad Akademie přibližuje událost, která se odehrála před 110 lety. V únoru roku 1916 se česká veřejnost dozvěděla o vypsání soutěže na novou prohabsburskou a monarchii loajální lidovou nebo vojenskou píseň. Organizace se ujala Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a posuzovatelskou roli přijaly dvě speciálně složené komise: hudební a literární.
Finanční odměna vypsaná neznámým dárcem se dočkala během krátké doby odezvy v podobě více než 160 různých příspěvků. Ty se dochovaly a jejich nejaktuálnější výzkum se propsal do Akademie nejen ve smyslu faktografie, ale i formou dvanácti premiérových hudebních ukázek.
Redaktor pořadu Zdeněk Havlíček do studia pozval badatelský tandem Vlasta Mádlová a Viktor Velek. Oba jsou spojeni s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky, kde se archivní fond soutěže nachází. Poprvé díky nim uslyšíme nahrávky natočené vloni v ostravském studiu Českého rozhlasu. Interpretační trio tvoří klavírista Lukáš Michel a zpěváci Tomáš Kura a Pavel Divín. Těšit se můžete na řadu nevšedních soutěžních výkonů jak amatérské, tak i profesionální úrovně. Pozornost si jistě zaslouží to, jaký vliv měla účast v soutěži po roce 1918 na osudy některých přispěvatelů, např. Oskara Nedbala, jehož zhudebnění dostalo 1. cenu.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.