Československý surrealismus, japonské kaligrafie, Šimotová, Brázda, Nováková. Tipy na výstavy 2026

Plzeň, Západočeská galerie

• Josef Šíma. Mezisvěty (galerie Masné krámy, do 1. 3. 2026)

Na výstavě Mezisvěty visí až do začátku března obrazy, kresby, ilustrace, ukázky vitráží, ručně psané poznámky a dokonce i komiks od česko-francouzského malíře Josefa Šímy. Výstava se zaměřuje hlavně na Šímův vztah k poezii, který se formoval na základě přátelství s lingvistou Romanem Jakobsonem, a na méně známou kreslířskou spolupráci s pařížským kabaretem. Výstava se koná šedesát let po první Šímově západočeské retrospektivě.

• Jan Solpera: Od A (výstavní síň 13, 17. 6. – 4. 10. 2026)

Přehlídkou díla pětaosmdesátiletého typografa a dlouholetého pedagoga pražské UMPRUM Jana Solpery galerie navazuje na na výstavu o jeho kolegovi z oboru Rostislavu Vaňkovi a pokračuje v zacelování díry, která na poli typografie a grafického designu zůstala po zrušení světoznámého brněnského Bienále.

• Zbyněk Sekal: Milované bytosti (galerie Masné krámy, 7. 10. 2026 – 7. 3. 2027)

Západočeská galerie vystaví dar z pozůstalosti sochaře, malíře a autora koláží a asambláží Zbyňka Sekala, kterou získala roku 2024 od vdovy po umělci Christine Sekal. Kolekce čítající 102 děl v hodnotě desítek milionů korun zahrnuje prakticky celý vývoj Sekalovy sochařské tvorby od padesátých až po devadesátá léta, tedy včetně jeho informelových tendencí.

Josef Šíma. Mezisvěty ve výstavní síni Masné krámy Západočeské galerie v Plzni|foto:Jiří Kamen, Český rozhlas

Praha, Galerie hlavního města Prahy

• Slobodná národní galérie – popis jedného zápasu (Dům fotografie, 3. 2. – 29. 3. 2026)

Jak se umělci, galerijní zaměstnanci, ale veřejnost pokoušeli od léta 2024 do dubna 2025 zastavit destruktivní konání slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové? To bude reflektovat výstava, kterou kurátorský tým pod vedením někdejší šéfky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé rozdělili na dokumentární a kreativní část. K vidění budou ručně psané dokumenty, videa, ale také malé pop-up výstavy ve výstavě: uvidíme tu například tvorbu konceptuálního umělce Romana Ondaka, jehož výbornou sólovou výstavu je až do začátku března možné navštívit v pražské Kunsthalle, dále ilustrátoři Jiří Franta a David Böhm nebo grafik a ilustrátor Matúš Maťátko.

• Jaroslav Čermák – Evropský malíř z Čech (Městská knihovna, 4. 11. 2026 – 28. 2. 2027)
  

Jaroslav Čermák žil mezi lety 1830 a 1878. Patřil k nejtalentovanějším umělcům své generace, skvěle reflektoval politické napětí své doby včetně ideálů svobody a národního sebeurčení a monografická výstava jej přiblíží jako světoběžníka. Sledovat bude Čermákovu cestu z Prahy přes Brusel a Paříž až na Balkán a pak zpět do francouzské Bretaně.

• Milada Schmidtová: Ukládat své sny a touhy do obrázků, do slov…
  (Dům U Kamenného zvonu, 3. 12. 2026 – 8. 3. 2027)
  

Jméno Milady Schmidtové (1922–2015) se mihlo loni v Novém Městě na Moravě na výstavě její matky Natálie, fantastické radostné neškolené malířky řadící se do kategorie naivního umění. Milada Schmidtová vytvořila Válečný cyklus, což byla surrealistická kreslená reflexe války a smrti svého přítele Václava Chada. V roce 1946 obraz vystavila v Praze a vezla jej i do Paříže, kde ale zájem vzbudily jen obrazy její maminky Natálie Schmidtové. Milada poté žila osaměle na Vysočině, živila se jako včelařka, malovala portréty, krajiny a osobité cykly, které ale nikdo neviděl. Většinu tvorby nepojmenovávala ani nedatovala a tradovalo se, že mnohé obrazy zničila. Prvních samostatných výstav se dočkala až před deseti lety a podle odborníků je její dílo jedním z nejvýznamnějších a nejpřekvapivějších příspěvků k českému poválečnému umění.

Praha, DOX

• Hit By News (6. 3. – 23. 8. 2026)

Jaký vliv měla tištěná média na společnost a umělce, kteří tvořili v posledních sto letech? Hlavní výstavní projekt roku 2026 se pokusí dát odpověď prostřednictvím prací od těch nejvýraznějších jmen, mezi která patří Georges Braque, Kazimir Malevič, Robert Capa, Man Ray, Henri Cartier – Bresson, William Kentridge či David Hockney. Výstava představí tvorbu shromážděnou ve švýcarské sbírce manželů Nobelových, kteří se od 80. let soustavně věnují sběratelství „press artu“.

• GA-I-SU-RA (19. 3. – 7. 6. 2026)

Pražský DOX přivítá jaro velkou výstavou japanologa, překladatele a kaligrafa Petra Geislera (1949–2009). Výstava je věnovaná Geislerově celoživotní tvorbě – expresivním kaligrafiím, které psal spontánně během volných chvil mezi prací, dále fotografickým víceexpozicím z Japonska 80. let i monumentálnímu zápis buddhistické Sútry srdce, kterou zdobil stěnu pasáže v paláci Metro na pražské Národní třídě.

Anna Jagellonská|foto:akg-images / Profimedia

Praha, Národní galerie

• Anna Jagellonská: Královna na prahu nové doby
  (Valdštejnská jízdárna, od 23. 10. 2026 – 28. 3.2027)

Královna na prahu nové doby neboli Anna Jagellonská byla manželka Ferdinanda I.. Na výstavě ji kurátorský tým představí nejen přes exponáty a dobové obrazy, ale nechá ji promluvit i skrz dopisy. Jaký byl život Anny Jagellonské, prokládaný patnáctinásobným mateřstvím a také častými cestami po rozsáhlé říši? To uvidíme od 23. října. Výstava vzniká u příležitosti 500. výročí nástupu Habsburků na trůn a galerie ji představí v sezoně, kdy si připomíná 230 let od svého vzniku.

• Proti proudu: 4 generace skupiny surrealistů v Č(S)R (Veletržní palác, 26. 11. 2026 – 25. 4. 2027)

Jak to bylo se surrealismem u nás od půlky 30. let, kdy se do Československa přijel podívat André Breton, a jak je to se surrealismem u nás dnes? Téma nám zvětší výstava zaměřená na několik generací surrealismu v Československu a následně v České republice. Připravila ji expertka na česko francouzské umění 20. století Anna Pravdová, začne na konci listopadu letošního roku a uvidíme na ní klíčová díla významných autorů jako Toyen, Jindřich Štyrský, manželé Medkovi a manželé Švankmajerovi. Vystaveny ale budou i práce méně známých tvůrců jako Karol Baron, Martin Stejskal anebo Přemysl Martinec.

Praha, Museum Kampa

• Adriena Šimotová (Přízemí a 1. patro, 6. 6. – 13. 9. 2026)

V srpnu 2026 uplyne sto let od narození Adrieny Šimotové (1926–2014), jedné z nejvýznamnějších osobností českého poválečného umění a přítelkyně zakladatelky Musea Kampa Medy Mládkové. Museum si toto jubileum připomene tematickou výstavou, kterou chce Šimotovou představit současné generaci a kterou chystá ve spolupráci s Nadačním fondem Adrieny Šimotové a Jiřího Johna. Na Kampě opatrují pět desítek autorčiných děl, od grafik z konce 60. let přes textilní obrazy ze 70. let a perforované kresby na karbonovém papíru z 80. let až po kresby pastelem a pigmenty z 90. let a nultých let.

Liberec, Galerie Lázně Liberec

• Věra Nováková a Pavel Brázda: Obrazy, slova, kosatce (18. 4. – 15. 7. 2026)

Věra Nováková, Tatíček v zahradě, 1955, olej na plátně, 108 x 85 cm, Vinohrady|foto:Galerie Lázně Liberec

Kurátorka Vendula Fremlová připravila pro Liberec společnou výstavu životních i uměleckých souputníků Věry Novákové a Pavla Brázdy. Zaměřila se na tři oblasti jejich tvorby: na motivy, které zpracovávali ve svých obrazech, na knižní ilustrace a taky na téma vegetace, kterému se on věnoval spíše na začátku umělecké dráhy, ona s ním však pracovala celoživotně.

• Krajiny spatřené. Očima Karla Hynka Máchy (28. 3. – 5. 7. 2026)

Letos je to 190 let, kdy básník a cestovatel Karel Hynek Mácha přišel na svět, a liberecké putování výstavou nabídne při této příležitosti máchovské krajiny – lesní zákoutí, hradní zříceniny a poutníky v krajině od Julia Mařáka, Antonína a Josefa Mánesových, Bedřicha Augusta Piepenhagena a mnoha dalších.

Trutnov, Centrum současného umění EPO 1

• Tam, kde světlo nevrhá stín (Rozvodna II, do 5. 4.2026)

Výstava představuje německé malíře Tilla Gerharda a Fritze Bornstücka, Poláka Marka Batorského a Čecha Jiřího Hauschku. Pestrobarevná krajina, kterou z obrazů čtyř malířů vytvořil kurátor Jan Kunze, nemá s tou Máchovsky romantickou nic společného. Autoři sice vycházejí z reálných fragmentů světa, přetvářejí je ovšem v místa, kde jsme s velkou pravděpodobností nikdy nebyli a ani nebudeme.

Hradec Králové, Galerie moderního umění

• České umění 20. století a jeho škatulky (od 22. 2. 2026 – 20. 1. 2030)

Jestli se celoročně vyplatí sledovat nějakou uměleckou instituci, pak je to Galerie Moderního umění v Hradci Králové. Pod vedením ředitele Františka Zachovala získala ocenění České akademie vizuálního umění pro nejlepší galerii, dlouhodobě buduje sbírku pohyblivého obrazu a své expozice staví tak, aby pro diváka přinášely i zajímavosti ze zákulisí sbírkotvorby. Coby regionální instituce dává také dostatek prostoru umělcům z královéhradeckého kraje. Od 22. února si tu můžeme prohlédnout novou stálou expozici České umění 20. století a jeho škatulky, která na vybraných kolekcích z muzejní sbírky přiblíží různé -ismy, příslušnost ke skupinám a školám. Škatulky nahrazují oceňovanou dlouhodobou výstavu Jak sbírat umění: Příběh Karla Tutsche, která názorně ukázala, že k budování kolekce nejsou potřeba miliony.

Šumava, Srní, Dům Karla Klostermanna

Až se začne příroda zelenat, udělejte si výlet na Šumavu do nově otevřeného Domu Karla Klostermanna v obci Srní. V Klostermannově Domě se můžete ponořit do poetické interpretace spisovatelových románů širokým týmem umělců a kreativců. Autorkou klostermannovské expozice je spisovatelka a kulturní manažerka Tereza Dobiášová Krejčí, se kterou – a také s ředitelem Správy Národního parku Šumava Pavlem Hubeným – jsem o Klostermannovi a Šumavě před časem mluvila v ArtCafé. Expozici postavila jako rozsáhlou knihu klostermannovského bádání ve všech představitelných směrech a příběhy spojené s nejslavnějším šumavským spisovatelem schovala do systému šuplíků, přihrádek, obrazů a objektů. Návštěvníkům tak nabízejí hravé a doslova fyzické čtení.

Dům Karla Klostermanna|foto:Jitka Englová, Český rozhlas

Muzeum umění Olomouc

• Z města ven! (21. 5. – 6. 9. 2026)

Fotograf a kulturní organizátor Jindřich Štreit letos slaví osmdesátiny, ke kterým dostal od olomouckého muzea velkou výstavu. První část ukáže výběr dosud neznámých či jen výjimečně publikovaných fotografií z 80. let 20. století, které citlivě zachycují každodenní život venkovských komunit. Druhá část výstavy připomíná Štreitovu zásadní kurátorskou činnost na hradě Sovinci, od Olomouce vzdáleném 35 kilometrů, kde v době normalizace vytvořil jedno z nejvýznamnějších center neoficiální česko-slovenské kultury.

Ostrava, Dům umění

• Metelice do očí (Velký sál, do 19. 4. 2026)

Památkově chráněná funkcionalistická budova architekta Felixe Neumanna z roku 1926 se pro veřejnost otevírá po několikaměsíční rekonstrukci. Sto let slaví výstavou Metelice do očí, která je průřezem z tamního sbírkového fondu včetně obrazů Františka Kupky a Josefa Šímy. Výstava potrvá až do dubna, ovšem jen do 22. února visí v tamním Přednáškovém sále výstava Syrová přitažlivost. Ta představuje fotografy, kteří jsou svou tvorbou spjati s Ostravskem, a to včetně Viktora Koláře a jeho Cartier - bressonovských záběrů Ostravy.

Ostrava, Plato

• Marek Meduna: Ostrov relativní stability (do 22. 3. 2026)

Tendence ve vizuálním umění 21. století pravidelně zachycuje progresivnější ostravský prostor Plato, který představuje malíře a pedagoga Akademie výtvarných umění Marka Medunu. Kurátorky Linda a Daniela Dostálkovy mu v Platu připravily výstavu s názvem Ostrov relativní stability, na které se politické a historické obrazy prolínají s lékařskými artefakty proměněnými v kulturní objekty. Výstava se tak rozvíjí jako atlas mezisvětů, ve kterém se krajina, tělo, moc i kultura proměnily v neklidné, ale i důvěrné zóny.

Brno, Moravská galerie

• Rudolf Sikora 80 (Pražákův palác, duben – září 2026)

Osmdesáté narozeniny letos slaví slovenský konceptuální umělec, malíř, kreslíř, grafik, sochař a pedagog Rudolf Sikora. Ten se dlouhodobě věnuje existenciálním otázkám a také proměně životního prostředí. Už v počátcích své dráhy pracoval například s mapkami a topografickými náčrtky a práce s detailem a symbolem je mu vlastní dodnes.

Brno, Dům umění

• Počátky českého videoartu (1. patro, 15. 4. – 9. 8. 2026)

Jaký byl umělecký, společenský, technologický a politický kontext umění videa u nás? Kdo byli jeho tvůrci a tvůrkyně? A jak to bylo s vlivem ze zahraničí? Výstava se zaměří na nedostatečně zmapované počátky videoartu v českém, potažmo středoevropském prostoru. Ukáže různá možná propojení, například s undergroundovým a nezávislým filmem či oblastí performance, akčního umění a audiovizuálního umění. Vedle „čistého“ jednokanálového videa se výstava zaměřuje také na video obraz v oblastech sochařství a instalací, performance, ukáže příklady počítačového umění a experimentálního filmu. Nastíní také důležitost videokamery coby nástroje pro dokumentaci nezávislé umělecké a kulturní produkce obecně.

• Rostislav Čuřík (Galerie Jaroslava Krále, 16. 6.– 9. 8. 2026)

Pětašedesátiletý fotograf a malíř Rostislav Čuřík žije v brněnské Kamenné kolonii neboli Kamence, která byla - a vlastně stále je - místem, kde se scházejí umělecky založení lidé. Čuřík dokumentoval počátky divadelní estetiky dramatika J. A. Pitínského, jeho fotky byly inspirované surrealismem a různými druhy performance a ekologií. Podle kurátorky Terezie Petiškové vypluly mnohé informace o osobnosti Rostislava Čuříka na povrch při přípravě výstavy o sto letech brněnské Střední školy umění a řemesel, kterou je možné v Domě umění vidět do začátku března.

Čuříkova výstava pak má přinést řadu objevných informací o počátku postmoderního uvažování ve výtvarné tvorbě na Moravě.

Nové Město na Moravě, Horácká galerie

• Magický svět Štěpána Zavřela (do 1. 3. 2026)

Ilustrátor knih pro děti Štěpán Zavřel prožil větší část života v Itálii, jeho rodiče ale pocházejí právě z Vysočiny. Výstava představuje ilustrace pohádek Sůl nad zlato, Sen v Benátkách anebo Biblické příběhy pro děti. Přibližuje tak životní příběh umělce, který ve svém domovském městečku Sarmede maloval i na zdi tamních domů. V Sarmede také působí nadace, která se dlouhodobě stará o Zavřelův odkaz; otevřete její internetové stránky a rázem se přenesete do pohádkového světa malého podhorského města v severní Itálii.

Výstava Intermezzo: Katalog zboží v Humpolecké 8smičce|foto:8smička

Humpolec, 8smička

• Intermezzo: Katalog zboží (do 19. 4. 2026)

V krásném prostoru někdejší továrny na sukno se až do dubna můžeme seznámit s tím, co sbírají humpolečtí mecenáši manželé Rýznerovi. Tentokrát jsou tu vystavená díla nežijících autorů a autorek: Olga Karlíková a její jemné, důsledné a originální zaznamenávání dějů v krajině včetně ptačího zpěvu, vize pouštních a vzdálených měst od méně známé malířky Ireny Dědičové anebo vzpomínka na Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu, ke které patřila i skvělá grafička, autorka objektů a básnířka Naděžda Plíšková.Představování děl ze sbírky manželů Rýznerových letos završí výstava s názvem Továrna na krásno, která zrekapituluje třicet let sbírání moderního a současného umění v Humpolci.