Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Jitka Smutná exceluje v seriálu podle výjimečného románu Olgy Tokarczukové

Morální thriller nebo eko-detektivka – to jsou podtituly, kterými se vydavatelé nebo recenzenti snaží postihnout poetiku jednoho z nejoblíbenějších románů Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Autorka v něm spojuje hned několik žánrů – detektivní vyprávění, horor, úvahy na téma ekologie, práv zvířat či astrologie. To vše je proloženo odkazy na tvorbu Williama Blakea, jehož cituje i název knihy.

Úběžníkem této mnohosti je hlavní hrdinka a vypravěčka románu, inženýrka Jana Dušejková toho času v důchodu. Bydlí na samotě v polsko-českém pomezí a přivydělává si jako učitelka angličtiny na základní škole.

Amatérská astroložka a příležitostná překladatelka Blakea sleduje s čím dál větší nevolí s jakou krutostí se místní lidé, zejména myslivci, chovají ke zvířatům. Když začnou v okolí postupně násilnou smrtí umírat přední členové mysliveckého sdružení, má okamžitě jasno. Zvířata se na nich konečně začala mstít. 

O zvířatech nemůžeš mluvit, jako by to byli lidé. Je to hřích, lidská pýcha, takové hřbitovy. Podle Boha jsou zvířata méně než člověk, mají mu sloužit.

Knihu do češtiny pro nakladatelství Host přeložil (tak jako většinu autorčiných próz) Petr Vidlák. Do podoby třídílného seriálu ji zdramatizovala scénáristka Kristina Májová. Velkou hereckou příležitost v seriálu dostává Jitka Smutná, která se nonkonformní vypravěčky zhostila s vervou i pochopením. Rozeznít zvláštní vnitřní svět Jany Dušejkové, která jakoby měla schopnost slyšet hlasy zvířat a jejich nářek, si vzali za úkol režisérka Izabela Schenková a hudební skladatel a zvukový designér Miroslav Tóth a zvukař Jonáš Rosůlek. Vedle Jitky Smutné si v inscenaci zahráli například Miroslav Hanuš, Klára Suchá, Jiří Roskot, Luboš Veselý, Jan Vondráček, Andrea Elsnerová nebo Marek Daniel.