ŽIVĚ: Poéma-pohádka, Šeherezáda nebo Popelka. To byl pohádkový večer podle dirigentky Holly Mathieson

Atraktivní program dále nabídne Poému-pohádku od Sofie Gubajduliny a výběr z baletu Popelka Sergeje Prokofjeva. Pohádky pro děti i dospělé proměněné do hudby si vychutnejte přímo ve Dvořákově síni Rudolfina či při poslechu přímého přenosu. 

Poéma-pohádka od jedné z největších a nejzajímavějších osobností hudby druhé poloviny dvacátého a počátku našeho století, letošní jubilantky Sofie Gubajduliny je vynalézavě instrumentovaným orchestrálním dílem z roku 1971. Jako inspirace jí posloužila česká pohádka o školní křídě, která by ráda malovala sluníčko, cizí země, krásné zámky a moře, ale místo toho musí psát na tabuli slova a čísla. Kdo v tom chce vidět metaforu stesku nad ubíjenou kreativitou, určitě se nemýlí.

Mezzosopranistka Grace Durham přednese cyklus písní Maurice Ravela Šeherezáda|foto:Capucine de Chocqueuse

Barvitý, tajemný i vášnivý cyklus tří písní Šeherezáda na verše Tristana Klingsora napsal Maurice Ravel v roce 1902. První z písní, jakési snění, vyjadřuje opojení Východem. Druhá, ve které vzdálený zvuk flétny jako kdyby přinášel polibky, je záhadným příběhem ukrývajícím touhu po mladém muži. Poslední je nostalgickým až mystickým setkáním okouzlené ženy a lhostejného muže. Souznění orchestru a zpěvního hlasu se Ravelovi podařilo dokonale. Triptych vyznívá pikantně, dráždivě, ani trochu sentimentálně.

Pohádkový balet o Popelce si od Sergeje Prokofjeva objednali v Leningradě v roce 1941, ale válečná blokáda města oddálila premiéru až na rok 1945. Volnému sledu tanců vévodí něžně melancholické téma titulní postavy i motiv snění o štěstí. Baletní hudbou se proplétají stylizace tanců ze 17. a 18. století a jejím vrcholem jsou tři valčíky.