Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Paříž versus Vídeň: Kupka chtěl za sluncem a Paříž byla Mekkou umění. Proč byly důležité Salony?
„Když se v roce 1912 objevily na Podzimním salonu dva Kupkovy obrazy, zapůsobily a šokovaly. A Františka Kupku tak do jisté míry proslavily,“ říká Markéta Theinhardt, kunsthistorička, odbornice na dílo Františka Kupky a profesorka na pařížské Sorbonně. Abychom pochopili celý kontext Kupkovy tvorby, je třeba vrátit se do doby před Paříží. Kupkovy počátky jsou totiž spjaté s Vídní. „Kupka byl ve Vídni velice slavný, ale od roku 1896 trvale pobýval ve Francii,“ říká profesorka.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
