Umělecké i životní role pěti herců. Jan Kačer vzpomíná v dalším pokračování cyklu Legendy Činoherního klubu
Dokázal silou svého velmi specifického talentu stvořit mýtus. Jiří Kodet očima Jana Kačera
Jiří Kodet navázal po matce na 200 let dlouhou tradici divadelnického rodu Steimarů (otec byl též umělec – sochař). V roce 1963 následoval Jana Kačera do Ostravy. Později se s ním přemístil z Divadla Petra Bezruče do nově vzniklého Činoherního klubu.
Zdálo se všem zasvěceným, že tam pro Jirku Kodeta není moc místo. To byli všechno už lidi nějakým způsobem si blízcí, jakousi poctivou vnitřní cestou, a Jirka se jevil jako aristokratický páv.
Jan Kačer
V roce 2005 se s ním v Národním divadle veřejnost rozloučila. Smuteční projev pronesl Jan Kačer: „Běžné profesionální starosti, jako je herecká otročina, bezohledná soutěživost, rvačky o role, kariérismus, intrikářství, to mu bylo cizí. Jeho velkou, geniální kreací, na které celý život pracoval, byl on...“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka