BáSnění Libora Staňka
Prachatický bohemista a básník si do pořadu vybral texty Elsy Aids, Jiřího Koláře, T. S. Eliota nebo Tomáše Přidala.
Libor Staněk (1990) je rodák z Prachatic, vystudoval obor bohemistika na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Předmětem jeho zájmu jsou dějiny novější české literatury, zvláště současné české poezie. Články na toto téma přispívá například do časopisů A2, Full Moon, Tvar, Host nebo na portál iLiteratura.cz.
„Když nenasytíš své básně vlastní krví
vysají se navzájem a zajdou
Zdechliny básní jsou jen stěží k užitku
Nepoznamenáš-li je vlastním osudem
poznamenají tě svým …“
Jiří Kolář: O přípravě skladby
S autorem připravila Martina Toušková
Natočeno v roce 2020.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Elsa Aids: bez názvu Podzimní dovolená…, (ze sbírky Kniha omezení, Rubato 2017)
- Jiří Kolář: O přípravě skladby (ze souborného vydání Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet, Návod k upotřebení a Odpovědi, Mladá fronta 1995)
- Tomáš Přidal: Mimikry (ze sbírky Hlasy v sušence, Druhé město 2007)
- Thomas Stearns Eliot: Little Gidding (ze sbírky Čtyři kvartety, Argo 2014, překlad Martin Hilský)
- Libor Staněk: Báseň pověšená na prádelní šňůře (ze sbírky Drolení, Dobrý důvod 2019)
V roce 2019 vydal v novoříšském nakladatelství Dobrý důvod svůj básnický debut Drolení. Je duší českobudějovické krautrockové kapely Sýček a hraje i ve skupině Walden. Společně se svojí sestrou Barborou Koritenskou stál u zrodu iniciativy Živá vila, která se už několik let snaží zachránit cennou funkcionalistickou památku takzvanou Kralovu vilu v Prachaticích.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
Nebeský fotbal a Zastaveníčko. Dvě povídky G. B. Shawa
-
Rudolf Jaroslav Kronbauer: Hlídač Seehorn. Příběh o vyšetřování záhadné nehody vlaku
-
Michael Frayn: Kodaň. Frej, Galatíková a Rösner ve hře o vědě, přátelství a neurčitosti věcí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
