Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem

Kniha Fízl prozaika, historika a publicisty Petra Placáka (nar. 1964), jedné z klíčových postav českého literárního undergroundu, je dílo na pomezí dokumentu, vzpomínek a beletrie o životě v komunistickém Československu. Kniha vyšla v roce 2007 v pražském nakladatelství Torst a autor za ni dostal v roce 2008 cenu Magnesia Litera.

Částečně jde o text autobiografický, který zachycuje dospívání nonkonformního opozičně naladěného mladého muže za normalizace. Zároveň chce autor na základě spisu s krycím jménem „Fagot“, který na něj vedla Státní bezpečnost v letech 1982–1985, „předvést základní činnosti a fungování operativy komunistické tajné policie“ a toto „konfrontovat s osobními zkušenostmi a se znalostí pozadí věcí“.

Petr Placák čte prohlášení na demostraci v roce 1988|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Vzhledem k tomu, že pokračování spisu z druhé poloviny 80. let bylo skartováno, mění se kniha zhruba od půli spíše ve vzpomínky na akce disidentské skupiny České děti, kterou Placák založil a se kterou prožil mnoho dobrodružných akcí.

„Fízl byl v našem klukovském světě něco, co byl jinde zlý duch. V našich představách nebyl přítomen jen jako určitá reálná hrozba klučičích výprav do cizích zahrad či všelijakých jiných nezbedností, ale znamenal i zosobnění jakési tajemné, hrůzostrašné moci, která nás děti a později školáky obklopovala v zemi plné strašidel, jež si říkala Československá socialistická republika. Husák, jehož nestvůrná tvář na nás shlížela den co den ze stěn školních učeben, byl nadreálný, a tím pádem všemocný zloduch a fízlové byli hrozní v tom, že byli služebníci těchto démonů – stála za nimi neviditelná, všeobjímající a všepostihující moc,“ uvádí autor.