Leopold Wolfgang Rochowanski: Povídky

Slezský rodák Leopold Wolfgang Rochowanski, spisovatel, básník, dramatik, historik umění a výtvarný kritik, je v českém literárním prostředí téměř neznámým autorem, připomeňme tedy nejdříve několik životopisných dat. Rochowanski se v roce 1885 narodil v rakouské části Slezska, přesněji ve Zlatých Horách, kde prožil dětství a mládí. Zanedlouho se ale stal součástí umělecké scény ve Vídni, kde žil a studoval. Živí se jako publicista, spoluzakládá akční scénu „Der Bücherkasten“, organizuje výstavy a vystupuje jako tanečník. Od roku 1917 si vydělává jako válečný korespondent. Počátkem dvacátých let se stává ředitelem vydavatelství Thyrsos, ale s nástupem národnímu socialismu je nucen se na dlouhou dobu stáhnout do ústraní. Po roce 1945 získává místo ředitele galerie Agathon a zakládá také vydavatelství stejného jména. Umírá ve Vídni v září roku 1961.

Leopold Wolfgang Rochowanski píše pochopitelně německy, ale velmi často se v jeho prózách i v poezii objevují motivy připomínající autorovu slezskou vlast. Holdem rodnému kraji je Rochoanského kniha Rändlaleut (1940), spojující avantgardní poetiku s mistrovstvím vypravěče. V jeho textech se pozoruhodným způsobem mísí vliv secese a expresionismu, což vytváří zvláštní pnutí.

Pětice povídek, které vybíráme z tvorby tohoto německy píšícího Slezana, představuje především autorovu nespoutanou výbušnou fantazii. Rochowanský řetězí symboly, metaforické obrazy a fantaskní vidění, jež evokují zážitek setkání s obrazy vlámského malíře Pietera Breughela či jeho inspirátora Hieronyma Bosche. Čtyři povídky, Jarmareční bouda, Revoluce, Stoupající město a Ten, který hledal své zrození, nebyly zatím nikde publikovány a pro posluchače Vltavy je přeložil Lukáš Motyčka. Pátý text, pojmenovaný Jakkdyžano, najdeme v Antologii německé moravské literatury a pod jeho překladem je podepsána Věra Karger.

Pro režiséra Tomáše Soldána i pro jednotlivé interprety byly imaginativní Rochowanského texty velkou výzvou, ale věřte, že rozhlasové provedení jim nadmíru sluší. S Tomášem Soldánem a mistrem zvuku Zdeňkem Prchlíkem natáčeli Dušan Urban, Lukáš Červenka, Petr Kubes a Josef Bartoň. Hudebně na pořadu spolupracoval Antonín Schindler, dramaturgicky se na scénářích podílela Eva Lenartová.

Příběh jedné kuchyňské vzpoury

Povídka Revoluce je součástí sbírky Die phantastische Schaubude, která v roce 1946 vyšla ve Vídni. A nenechte se zmást názvem, tato Revoluce se neodehrává na pozadí dramatického společenského převratu. Leopold Rochowanski zasadil svůj příběh do jedné docela obyčejné kuchyně.

Ten, který hledal své zrození

Fantaskní cesta proti proudu času. Povídka vyšla v roce 1946 jako součást sbírky Die phantastische Schaubude a je dokladem autorova jazykového mistrovství.

Stoupající město

Postavil jsem svůj dům doprostřed čela našeho slunce, těmito slovy začíná další povídka nabitá třaskavou fantazií. Není to jistě jednoduché čtení a právě rozhlasová adaptace může nabídnout způsob, jak je otevřít.

Jarmareční bouda plná zázraků

Neváhejte a vstupte, dámy, páni! Buďte u nás pěkně přivítáni! Čekají tu na vás zázraky! Odložte všechny rozpaky!!! Hlásá majitel podivuhodné atrakce. Do této boudy však vstupujte opatrně, dozvíte se totiž o sobě věci, které jste možná ani vědět nechtěli.

JakKdyžAno

Tři města v jednom těle, tři podivuhodná města se zvláštními pravidly, tři města, která jedno bez druhého nemohou existovat.