Osudy Dagmar Hochové. Rozhlasové vzpomínky české dokumentární, portrétní a reportážní fotografky
Svědectví silné umělecké i lidské osobnosti, která si zachovala pevné životní postoje v dobách, kdy to zdaleka nebylo samozřejmostí.
Dagmar Hochová (1926–2012) se narodila v Praze do dobře situované kulturní rodiny. Otec byl šéfredaktorem Národních listů, poté pracoval jako tiskový atašé v Římě, dědeček z matčiny strany byl ředitelem žižkovské plynárny. Její vyprávění pro vltavský cyklus Osudy začíná šťastným dětstvím, které jí do života dalo optimistismus a odvahu, pokračuje vzpomínkami na první fotografické pokusy na grafické škole a na spolužáky (mezi nimi i Alenu Čapkovou, dceru Josefa Čapka).
Dagmar Hochová proslula bezprostředními snímky dětí, ale fotografovala také cizí kraje: Vietnam, tehdejší Sovětský svaz a milovanou Itálii. V rámci spolupráce s Literárními novinami pořídila portréty mnoha českých spisovatelů a byla s fotoaparátem i na jejich proslulém 4. sjezdu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Henrik Ibsen: Nepřítel lidu. Drama o muži, který měl odvahu vyslovit pravdu
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Karel Steigerwald, Ivan Bednář: Záchranka. „Bílé pláště“ v hlavní roli dramatického seriálu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
