Přední osobností mezi příslušníky české hudební emigrace, kteří působili v Rusku byl nesporně hudební skladatel a dirigent Eduard Francevič Nápravník (Эдуард Францевич Направник). Trvale působil v Petrohradě, kde se mu dostalo za jeho umělecké a organizační aktivity mimořádného uznání – ruským carem mu byl udělen Řád sv.Vladimíra a byl povýšen do šlechtického stavu.
Eduard Nápravník se narodil 24.srpna 1839 v obci Býšť u Hradce Králové v rodině učitele. V mládí působil jako varhaník v kostele v Pardubicích. Od roku 1854 začal studovat v Praze na Varhanické škole a v ústavu profesora P. Maydla. Na této škole pak Nápravník krátce učil. Současně studoval instrumentaci a skladbu u tehdejšího ředitele Pražské konzervatoře J. B. Kittla.
V roce 1861 přijal Nápravník pozvání knížete N. B. Jusupova a přesídlil do Petrohradu, kde začal působit jako dirigent v jeho soukromém orchestru. V Petrohradě se Nápravník důkladně seznámil s ruskou hudbou, navštěvoval koncerty, vystupoval jako klavírista v komorních koncertech a dával soukromé hodiny klavíru.
Od roku 1863 byl angažován v Mariinském divadle v Petrohradě, kde se o šest let později stal hlavním dirigentem orchestru. Ve stejném období - od roku 1864 začal řídit koncerty Ruské hudební společnosti. V roce 1875 se stal ředitelem petrohradské pobočky Ruské hudební společnosti.
Nápravník se nevěnoval pedagogické činnosti, ale velmi se zasloužil o rozvoj ruského hudebního vzdělání. Dochovaly se jeho písemné zprávy a doporučení pro vedení petrohradské konzervatoře, které se týkaly systematizací a reforem hudebně-vzdělávacího systému v Rusku.
Hlavní životní náplní Eduarda Nápravníka bylo dirigování. Díky svému nadání a pracovitostí se stal jedním z největších operních a symfonických dirigentů 19. století. Právě jemu vděčí dnes světoznámé Mariinské divadlo za svůj rozkvět.
Za více než 50 let své působnosti dokázal nejen kvalitativně pozdvihnout orchestr a sbor tohoto divadla na zcela mimořádnou úroveň, ale i vyřešit všechny otázky, týkající se finančního zabezpečení celého divadelního souboru. Nápravníkova autorita v Rusku byla i díky tomu zcela mimořádná.
Během svého působení v Mariinském divadle se Nápravník zasloužil o premiérové uvedení téměř všech nově vzniklých ruských oper, mezi které patřily: “Sněhurka“ N. A. Rimského-Korsakova, „Boris Godunov“ M. P. Musorgského, „Piková dáma“ a „Jolanta“ P. I. Čajkovského, „Démon“ A. Rubinštejna a další. Zásadní dramaturgickým přínosem bylo Nápravníkovo uvedení operní tetralogie R. Wagnera „Prsten Nibelungův“ i Beethovenovy opery „Fidelio“. Nápravník se zasloužil o inscenování asi 80 oper světového repertoáru v Rusku.
Charakteristickými rysy Nápravníka-dirigenta byly výborná hudební erudice, fenomenální paměť, vytrvalost a pevná vůle. Jeho dirigentský styl se vyznačoval přesností a postrádal jakoukoliv snahu o vnější efekt. Nápravník byl právem považován za jednoho z nejlepších interpretů ruské operní a symfonické hudby. S největšími úspěchy byla spojena jeho provedení děl M. I. Glinky a P. I. Čajkovského.
Také skladatelská činnost E. Nápravníka stojí za pozornost. Jeho zralé tvůrčí období je žánrově bohaté, skladby se vyznačují výraznou melodickou invencí. Nápravník je autorem 4 oper, z nichž kvalitativně vyniká opera „Dubrovskij“, 4 symfonií, vynikajícího koncertu pro klavír a orchestr, koncertu pro housle s orchestr a také smíšených sborů. Z komorních děl je třeba uvést 2 klavírní tria, 3 kvartety pro smyčcové nástroje, klavírní kvartet a sonátu pro housle a klavír.
Zásadní je význam Eduarda Nápravníka pro historii ruské opery a Mariinského divadla. Éra jeho působnosti je dodnes připomínána v dějinách tohoto divadla jako nejslavnější období.
Při rekapitulaci zásluh českého dirigenta v proslulém petrohradském divadle jsou některá fakta ohromující: za 51 let a čtyři měsíce svého působení dirigoval operu 4131krát, 80 děl nastudoval a uvedl osobně, 30 oper bylo uvedeno do jeho příchodu v roce 1863 a tyto opery pak byly uváděny za jeho řízení, 26 oper nastudovali po roce 1884 jeho asistenti, ale pod jeho bezprostředním dohledem.
Jméno Eduarda Nápravníka je spojeno s původními premiérami řady oper základního ruského repertoáru.
Autor: Vjačeslav Grokhovskij