Sympozium Člověk a stroj v české kultuře 19. století
Do Plzně míří odborníci na 19. století. Koná se tam 32. vědecké sympozium k problematice tohoto období našich kulturních dějin.
Akci pořádá Ústav dějin umění Akademie věd ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Letošním tématem je „Člověk a stroj". Podobné zaměření měl už 5. ročník plzeňského sympozia v roce 1985. Tehdy se soustředili badatelé na pokrok či civilizační pohromy způsobené rozvojem techniky. Letos ale půjde o něco jiného, jak zjistila Petra Hynčíková v rozhovoru s historičkou umění Taťánou Petrasovou z Ústavu dějin umění Akademie věd.
Plzeňské vědecké sympozium na téma „Člověk a stroj v české kultuře 19. století" pokračuje ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje od 23. února až do soboty 25. února a je otevřené široké veřejnosti. Stejnojmenná výstava, která sympozium doprovází, bude zahájena 23. února v 18 hodin v Západočeské galerii v Plzni slavnostní vernisáží. V duchu tématu „strojové estetiky" bude speciální součástí vernisáže i obrazová a zvuková demonstrace Křižíkovy obloukové lampy a zazní také ukázka mechanického automatu.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše