Bachovo Vánoční oratorium se těší oblibě německých posluchačů

Vánoční Oratorium, šestidílný kantátový cyklus, který patří k vrcholům světové hudební literatury, složil hluboce věřící Bach v roce 1734, kdy rozsáhlý opus uváděl během dvou týdnů, od prvního vánočního svátku 25.prosince až po Tři krále v roce 1735. Zkomponovat oratorium nebylo vůbec snadné, zhudebněná slova Evangelia obohatil o chorály, árie, recitativy i orchestrální části tak, jak to tehdy bylo zvykem. Jako podklad mu částečně použilo několik jeho starších skladeb. Vzniklo tak šest kantát, které dohromady tvoří hudebně i myšlenkově uzavřený monumentální, téměř tříhodinový celek.

Duchovní hloubka a rozměr dodnes ohromuje publikum a je také výzvou pro orchestry, sbory a dirigenty. Exemplární pojetí nejspíš nenajdeme, protože každý tvůrce akcentuje jiné prvky, někdo svěžest partitury, jiný romantičnost, u dalšího převažuje patos. Rozmanitost provedení je kromě rozměru Bachova oratoria dalším důvodem jeho obliby u publika. Dokonce i značně netradiční provedení šesti kantát v podání gospelu v zámeckém kostele v Ahrensburgu našlo své nadšené posluchače. Navzdory krizi víry se Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha objevuje na repertoáru desítek německých orchestrů a sborů. Zní ve velkých i menších městech od Mnichova až po Hamburk, vyprodané jsou koncerty v Lipsku, kde je hrát Bacha stejně obtížné jako Wagnera v Bayreuthu. Jen v Berlíně zaznělo letos Vánoční oratorium padesátkrát, zejména o adventních nedělích, což bylo za Bachova života nemyslitelné. Advent byl totiž považován za období tichého zastavení a pokání, figurální hudba v předvánočním čase v lipských kostelích zmlkla. O to intenzivněji se po dlouhé askezi oslavovalo mystérium narození Ježíše. Vánoční oratorium s velkým úspěchem zní rovněž v rekonstruovaném drážďanském kostele Panny Marie na Novém náměstí, který před pěti lety doslova povstal z ruin a kde bohoslužby opět obohacuje hudba, znějí pašije, kantáty a oratoria včetně toho Vánočního. Orchestr, 120členný sbor a 30členný komorní sbor kostela Panny Marie před pěti lety založil a vede 37letý varhaník a cembalista Matthias Grünert, první kantor kostela. Renomovaný soubor se prezentuje jako zprostředkovatel dialogu mezi uměním a církví a naslouchalo mu už také publikum v různých německých městech i v Japonsku. Ročně se v kostele Panny Marie, který navázal na slavnou hudební tradici, koná více než sto koncertů a dalších hudebních akcí, původní uvedení děl a prostor mají také hudební experimenty.