Z Ruska
Jana Klusáková informuje o několika divadelních novinkách.
Překvapením této divadelní sezóny je účast jednoho z nejoblíbenějších moskevských herců, Arména Arména Džigarchanjana (to není přeřek, nýbrž fakt: Armén Džigarchanjan je původem Armén) - prostě účast v představení hry Edvarda Radzinského Divadlo za časů Nerona a Seneky na jeho domovské scéně, kterou je Divadlo Vladimíra Majakovského. Džigarchanjan byl magnetem téhož představení před mnoha lety - s vášní a temperamentem, který ho proslavil, hrál krutého a lstivého Nerona. Koncem loňského roku se vrátil na jeviště jako moudrý tyranův učitel Seneka.
Po premiéře se šestasedmdesátiletý herec svěřil novinářům: "Řekl jsem sice, že s divadlem končím, ale cítil jsem, že bez scény vadnu; neznám lepší elixír života, než je divadlo. A taky si vážím Radzinského, považuji ho momentálně za ruského dramatika číslo jedna. V téhle hře jsem hrál dobrých deset let, myslel jsem, že ji znám nazpaměť, což byl ovšem omyl."Ještě poznámka: hru Edvarda Radzinského Divadlo za časů Nerona a Seneky uvedlo před lety s úspěchem pražské Studio Ypsilon.
Minulou neděli 26. prosince se obrátil ministr kultury Ruské federace Alexandr Avdějev k veřejnosti s projevem, ve kterém zhodnotil starý rok a vytýčil plány na ten nový.
Podařilo se otevřít zrekonstruovaný Velký sál moskevské konzervatoře, Velké divadlo, Divadlo národů, kamenný cirkus v Kursku a Nikolský chrám v Kronštadtu, konstatoval.
Zatímco divadla všude na světě pracují na základě smluvního systému, u nás je tomu jinak, z čehož plyne, že v každém hereckém souboru jsou nehrající jedinci, kteří si po celá léta chodí do divadla jenom pro plat. To brání okysličování divadelního organismu. Zavedeme do divadel atestace, jaké mají učitelé a lékaři. Na jejich základě bude muset leckdo odejít; smlouvu pak získají noví herci.
Další starost: 80% ruské distribuce tvoří americké filmy - jejich diváky jsou mladí lidé od 14 do 23 let; rozhodli jsme se proto vybudovat filmovou síť s účastí státu. V malých ruských městech postavíme 200 moderních kin, ve kterých se budou promítat nejlepší ruské a zahraniční filmy. Mimochodem - ze státního rozpočtu jde na rozvoj kin stejná částka, jako na obnovu náboženských památek: 5 miliard rublů.
Letos nás čekají mohutné oslavy, uzavřel ministr ruské kultury: uplyne dvě stě let od vítězství nad Napoleonem v roce 1812. Chystá se otevření speciálního muzea, točí se film o partyzánce Vasilise Kožinové a nejzajímavější událostí bude jízdní pochod z Moskvy do Paříže po stopách ruských kozáků. Ačkoliv, dodal ministr, všechny evropské země zrovna nezajásaly, když se dozvěděly, že k nim přicválají ruští kozáci.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka