Z Ruska - 1. srpna

Předsálím se i letos vinula hlučná fronta, jako kdysi do mauzolea na Lenina, nebo do Jelisejevského lahůdkářství na šunkový salám. „Každému jen jednu," opakovaně volá jeden z organizátorů akce, básník Vladimir Višňěvskij. Zajímá vás, oč takový zájem? O novou oslavencovu knihu - jmenuje se Možno vsjo ješčo spasti, neboli Všechno lze ještě zachránit. O večeru, na kterém Jevtušenko slavil své 78 narozeniny, psal obšírně ruský tisk, z něhož se dozvídáme, že v úvodu zazněla slova satirika Michaila Zadornova: „Tyto stěny pamatují vystoupení Majakovského a Jesenina, a to doslova - od té doby se tady nemalovalo." Aula Technického muzea byla i letos beznadějně vyprodaná: sešli se mladí i staří, bohatí i chudí, prostě všichni, které spojuje láska k Jevtušenkovým veršům. Konečně na jeviště vyšel sám básník v pestré košili, zlehka se opíraje o hůlku. Sál nadšeně zařval a povstal. A Jevtušenko nezklamal ani tentokrát - když začne recitovat, mládne prý před očima diváků a nabíjí je energií. S ničím nesrovnatelná síla básníkova slova! - komentuje Alexandr Meškov v deníku Komsomolská pravda a dodává, že diváci po každé básni volali Bravo a bez ohledu na solidní věk reagovali jako na koncertu rockové hvězdy.

Na závěr večera Jevgenij Jevtušenko prohlásil: „Nedokážu recitovat své verše, když nevidím své posluchače. Bez vás bych nenapsal ani slovo - vy všichni jste moji spoluautoři."