Z Ruska

Pro podzim letošního roku připravila moskevská Dílna Petra Fomenka dvě nová představení. První premiérou nové sezóny bude Dar, dramatizace stejnojnojmenného románu Vladimira Nabokova v režii Jevgenije Kameňkoviče s Polinou Kutěpovou a Fjodorem Malyševem v hlavních rolích. Další experimentální pohybové představení právě zkouší režisér Oleg Gluškov na hudbu Johanna Sebastiana Bacha. Koncem listopadu odjede Dílna Petra Fomenka na zahraniční zájezd s dvěma Fomenkovými inscenacemi: v Berlíně to budou Čechovovy Tři sestry, ve Spojených státech a v Kanadě Rodinné štěstí Lva Tolstého a v Düsseldorfu Volodinových Pět večerů v režii Viktora Ryžakova. Nastávající divadlení sezóna bude první, kterou tato vyhledávaná moskevská scéna zahájí bez svého zakladatele a uměleckého šéfa Petra Fomenka – zemřel letos 9. srpna ve věku osmdesáti let.

Dirigent Gennadij Rožděstvenskij nastoupil 1. září do nové funkce: stal se hudebním ředitelem moskevského Komorního hudebního divadla, které nese jméno Borise Pokrovského. Rožděstvenskij tutéž funkci zastával už v letech 1974 až 85; s jeho odchodem z Komorního divadla byla zrušena. Teď dostal za úkol vybudovat repertoár této scény a být jejím hlavním dramaturgem. V nové sezóně hodlá jednaosmdesátiletý Gennadij Rožděstvenskij inscenovat komickou operu Tři Pintové (nedokončené dílo Carla Marii von Webra dopracoval Gustav Mahler). Šéfdirigentem divadla zůstává Vladimir Agronskij, který nastoupil do Divadla Borise Pokrovského v roce 1971.

Herci sevastopolského Divadla Anatolije Lunačarského oznámili, že novou sezónu zahájí stávkou, nebude-li odvolán jejich generální ředitel Alexandr Kosťukov, který zakazuje inscenovat ruskou klasiku, jak zveřejnil umělecký šéf souboru Vladimir Magar. Herci i ostatní zaměstnanci žádají vedení města o jeho odvolání také proto, že nevhodně zasahuje do tvůrčí činnosti divadla. K jejich protestu se připojil i poslanec Dmitrij Bělik, který prohlásil, že Kosťukov, bývalý sovětský milicionář, získal funkci generálního ředitele na základě lobbingu. Situaci v divadle teď zkoumá speciální komise. Divadlo Anatolije Lunačarského, založené v roce 1911, je v Sevastopole, městě s třemi sty čtyřiceti tisíci obyvateli, největší.

V petrohradském Ruském muzeu byla v úterý 28. srpna zahájena unikátní výstava Neznámý výtvarník; představuje díla, jejichž autory se nepodařilo vyhledat. Expozice zahrnuje 213 obrazů a soch, které vznikly v období od 17. do 19. století. Sbírky Ruského muzea čítají na 15 tisíc děl – pouze 800 z nich je anonymních. Historici umění konstatují, že jsou mezi nimi docela jistě nesignovaná díla známých mistrů, ale většinou že jde o obrazy amatérů a samouků – někteří z nich docházeli do kurzů Výtvarné akademie, jiní byli prostě nadanými nevolníky; dnes bychom je (podle stylu práce) nazvali naivními malíři.