Výběr z denního tisku, 23. dubna
Připravil Karel Kratochvíl.
Církve žádají zpět Rubensovy obrazy, píše o tom Mladá fronta Dnes. Národní galerie už jedná se zástupci církví o vzácných obrazech. Podle zákona o tzv. církevních restitucích se o ně přihlásili augustiniáni. Právě na jejich objednávku Rubens své obrazy sv. Augustina a umučení sv. Tomáše vytvořil. Galerie díla získala v 50. letech díky zásahu komunistů proti církevním řádům.
Řád se o obrazy už v 90. letech se státem neúspěšně soudil. I když převod majetku vyřešil zákon o vyrovnání státu s církvemi, augustiniáni nepočítají s tím, že by obrazy z Národní galerie zmizely. Podle Mladé fronty Dnes chtějí jen uznat vlastnictví a uzavřít smlouvu o dlouhodobém bezplatném pronájmu uměleckého díla.
Kohoutův Hašler je plod lidového divadla. Je to plytké, téma se jen předstírá – soudí v Lidových novinách o nové premiéře Vinohradského divadla Jana Machalická. Vinohrady mají podle ní hrát velkou, moderní činohru na špičkové úrovni, mají přicházet se skvělými a provokujícími režijními výklady. Dělat operetu a umění v jednom domě prostě nejde.
Soudí Jana Machalická, která v Lidových novinách odhaluje další novinku vedení Vinohradského divadla. Rozhodlo se zvát jen ty kritiky, kteří o nich píší dobře. Tím, že se sníží počet kritických hlasů, vedení uměle vytváří falešný kredit divadla.
Že na Vinohradech v Hašlerovi zvítězil kýč, si myslí i Michal Zahálka. V Hospodářských novinách se rozepisuje o tom, že Kohoutova hra je banální životopisné pásmo, které o Karlu Hašlerovi neřekne o moc víc než stručné kalendárium v programové brožurce. Připomene „best of“ jeho nejslavnějších písniček a zarámuje je do známého principu divadla na divadle, ve kterém se vyskytují všechny myslitelné banality zákulisní komedie.
Kohoutův Hašler chtěl podle Zahálky mluvit o vztahu vysokého a nízkého umění, respektive umění a kýče. A pokusil se o to s jistým důmyslem. V Töpferově inscenaci kýč ale vysoké umění po krátkém nerovném boji knokautoval – uzavírá svou recenzi v Hospodářských novinách Michal Zahálka.
O snímku Rok bez Magora píše Mirka Spáčilová v Mladé frontě Dnes. A připomíná, že to není jediný snímek o básníkovi, od jehož smrti uplynou na podzim dva roky. Ale na rozdíl od jiných tvůrců režisér tohoto dokumentu Oliver Malina Morgenstern dokazuje, že opravdu Jirouse znal.
Film obsahuje hodně již známých faktů i jmen, zvláště tam, kde se věnuje historii Plastiků, setkání s Egonem Bondym nebo Chartě 77. Objevuje ale i zajímavé osobní detaily o Jirousovi. Rok bez Magora sleduje možná až příliš mnoho motivů. Podle Mladé fronty Dnes ale k přednostem filmu patří, že muž s pověstí výstředníka je v dokumentu stále ještě v první řadě básníkem.
Lidové noviny avizují návrat bronzového řetězu ke svatému Václavovi. Kolem jezdeckého pomníku na Václavském náměstí v Praze bude od čtvrtka opět instalován řetěz, který byl odstraněn v roce 2005. Podle kurátorky Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnové je navrácení řetězu vedeno snahou ochránit sochu, která je od roku 1995 národní kulturní památkou. Lidové noviny připomínají, že kvůli vandalům byl řetěz kolem pomníku instalován poprvé v roce 1978.
Nejposlouchanější
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.