Výběr z denního tisku, 16. července
Připravil Karel Kratochvíl.
Za víkendovou žní festivalů se ohlíží Mladá fronta Dnes, její reportéři byli v Ostravě, Táboře a Vizovicích. Pavla Veverková referuje ze severomoravské metropole a Colours of Ostrava. I když nepřijela jedna z očekávaných hvězd, islandská zpěvačka Björk, jen od čtvrtka do soboty navštívilo festival 31 a půl tisíce diváků. Francouzská zpěvačka Zaz působila na pódiu jako uragán, zpívala písně na pomezí popu a šansonu a nakřáplým hlasem a křehkou francouzštinou předčila výkon Alanis Morissete, jejíž zpěv byl přehlušen kapelou. Netradičně v doprovodu tří hostů se představil Bobby McFerrin, kterému se stále daří vtahovat lidi do své hry, napříč generacemi. Z českých interpretů podle Veverkové publikum potěšil Vlasta Redl, bláznivé Čokovoko nebo Dan Bárta.
Na táborském festivalu Mighty Sounds Honzu Vedrala v tomtéž listě uchvátila jamajská kapela Inner Circle. Na letiště do Aeroklubu se sjíždějí tradičně vyznavači ska, reggae, punku a rokenrolu. Nekonzistentní složení návštěvníku dokázal Inner Circle sjednotit, dokázal lidi rozhýbat a rozezpívat. Mighty Sounds jsou ale nejzajímavější, když dávají prostor novým jménům. Mezi letošní talenty patřil Frank Turner, britský pankáč s kytarou, a londýnští The Skints. I když letošnímu festivalu chyběl opravdový tahák, v představení nových kapel splnil svůj účel.
Petr Skácel se na téže straně podělil se čtenáři Mladé fronty Dnes o svůj postřeh, že letošnímu desátému ročníku Masters of Rock ve Vizovicích vládly zpěvačky – a nezklamaly. Ať už šlo o Sharon den Adel z nizozemské kapely Within Temptation, Lucii Bílou, která vystoupila s Arakainem, nebo Anette Olzonovou z finské kapely Nightwish. Za zmínku stojí ještě metalový nářez v podobě amerického Exodu s potetovaným frontmanem Robem Dukesem nebo irští rokoví mohykáni Thin Lizzy.
I Lidové noviny se očima Pavla Klusáka vracejí k festivalu Colours of Ostrava. Jako trpké označuje Klusák zjištění, že festival jde proti svým tvůrcům, které s hrdostí dováží. Je to hlavně kolos, který se v úsilí zvládnout gigantickou produkci změnil v pragmatickou obchodní jednotku – do tmy září bankomaty a reklamní vzducholodě, hraje se i v hypermarketu, na reklamu člověk narazí na každém kroku. Způsob, jakým se festival rozprodal svým partnerům, se občas zdá důslednější, než by bylo nutné. Funguje prostě jako letní zábavní podnik s mohutným obchodním zázemím, matějská pouť s kosmopolitním výběrem hudby.
Že je léto, čas festivalů, poznáte i z titulní strany Hospodářských novin, které srovnávají Rock for People a Colours of Ostrava. Ivan Hartmann shledává mnoho společných jmenovatelů – zrušené vystoupení hlavního hosta (v případě Ostravy odřeknutá Björk, v případě Hradce kvůli bouři zrušení Faith No More). Spojuje je také stejná návštěvnost, v obou případech kolem 30 tisíc posluchačů. Stejná je i částka, kterou organizátoři investovali – rozpočet se v Hradci Králové i v Ostravě pohyboval kolem 50 milionů korun.
A konečně i Právo píše o ostravském festivalu. Aleš Honus hodnotí výkony jednotlivých interpretů, ale všímá si také limitů ostravského nového areálu. Prostor pod bývalými vysokými pecemi má úžasný genius loci. Za problém by se podle něj dal označit nepohodlný štěrkový povrch před hlavními scénami, ale především nevyhovující kapacita před malými scénami – na několik koncertů v plynojemu se mnoho lidí vůbec nedostalo. Zda se podaří areál Dolní oblast Vítkovice předělat ve prospěch festivalového publika, je otázka peněz.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.