„Václavák? Tam pro Čechy nic není.“ Místo, které míjíme, se mění. Vrátí se Václavskému náměstí role živé promenády a místa setkávání?

38 fotografií

Někdejší Koňský trh býval obchodním i společenským centrem a kulisou zásadních historických událostí. Z místa, kde se Pražané setkávali, bavili a nakupovali, se postupně stal spíš dopravní koridor a turistická zóna. Dlouho připravovaná a odkládaná revitalizace podle návrhu architekta Jakuba Ciglera a jeho týmu z roku 2005 má Václavskému náměstí vrátit městský život. Spodní část je už hotová, stavební práce druhým rokem pokračují od Jindřišské a Vodičkovy ulice směrem vzhůru.

„Bydlíš na Václaváku? Jak se ti to stalo?“

Mezi hotely a kancelářemi stále najdeme desítky bytů. Jen 65 jich spravuje městská část Praha 1 – až na dva jsou všechny obsazené. Další byty pronajímají soukromí majitelé domů.

Čtěte také

Víte, kde najdete největší pasážový labyrint v Praze? V přízemí paláců Lucerna, Rokoko a U Nováků

V jednom z nich žije i slamer Václav Šindelář alias Anatol Svahilec. „Když někde řeknu, že bydlím na Václaváku, většina lidí obrátí oči sloup, spráskne ruce a řekne: Jak se ti to stalo? Ale já tu bydlím rád,“ popisuje ve čtvrtém patře domu číslo 18. „Doufám, že se díky rekonstrukci stane místem, kterého se lidé přestanou bát,“ dodává.

O rozvoj Václavského náměstí usiluje i Sdružení Nového Města pražského, koordinátor správy veřejného prostoru pro městskou část Praha 1. Podle jeho ředitelky Moniky Vlkové, mají Pražané k Václaváku poněkud ambivalentní vztah. „Většina lidí vám dnes řekne: Václavák? Tam vůbec nechodím, tam je moc lidí a hluku a pro Čechy tam nic není. Václavské náměstí se nám odcizilo, proto ho nemáme rádi. Zároveň je to místo, kde se sejdeme, když se něco děje. Je to takové srdce republiky,“ myslí si.

(Ne)využitý potenciál

Hlavní pražské náměstí si projdeme s architektem a urbanistou Petrem Kučerou, který do roku 2019 pracoval v týmu Jakuba Ciglera. Začneme v horní části náměstí, kam se mimo jiné příští rok vrátí tramvaje a znovu ho propojí s Muzejní oázou a Vinohradskou třídou. „Je to nejcennějších osm set metrů kolejí v Praze. Budou mít obrovský dopad na dopravu v centru Prahy. Navíc, tramvaj je městotvorná - kudy jede tramvaj, tam roste obchod,“ říká současný ředitel NKP Vyšehrad Petr Kučera.

Čtěte také

Pražské adresy Franze Kafky. Spisovatel je měnil často, své lokalitě ale zůstával věrný

Společně projdeme kolem Domu módy, ve kterém už nenajdeme jediný obchod s oblečením. Ukazuje se na něm, jak složité je hledat pro zdejší domy nové využití. Nemovitosti střídají majitele i nájemce, domy se rekonstruují, bourají i znovu staví. Důležitou novinkou je rozhodnutí Prahy koupit budovu někdejšího Poštovního šekového úřadu, kam chce nejpozději do roku 2028 přesunout více než tisíc úředníků ze Škodova paláce v Jungmannově ulici. „Bude to výrazný impuls pro život zdejšího prostoru. Město si uvědomilo, že mu může pomoci, když sem přestěhuje úřad, na který začnou chodit tisíce lidí,“ myslí si Petr Kučera, podle jehož je největší potenciál náměstí skrytý v pasážích.

Seriál zakončíme ve spodní části - na pěší zóně s kamennými lavičkami, fontánou i nově vysázenými stromy. Řeč bude i o domě, který už skoro sto let slouží stejné funkci – prodeji obuvi značky Baťa. „Spodní část náměstí je přirozeně živější, je blíž skutečnému centru města a dál od magistrály. Funkce domu jsou tu mnohem stabilnější,“ popisuje Petr Kučera.