Kinematografie v období normalizace
V Nakladatelství Academia vyšla zajímavá kniha s názvem Kinematografie zapomnění – Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov 1968–1973.
Autorem knihy je filmový historik a scenárista Štěpán Hulík, který publikaci představil ve studiu odpolední Mozaiky.
Kniha je rozdělena do několika kapitol, začíná rokem 1968 a úspěchy tehdejší československé kinematografie a pak popisuje postupné ovládnutí filmové výroby novou politickou a filmovou garniturou.
Zhruba třetinu knihy tvoří rozhovory s pamětníky a aktéry filmového dění té doby; autor získal rozhovor například i od nechvalně proslulého bývalého ústředního ředitele Čs . filmu Jiřího Purše. Cenná, byť nepříliš rozsáhlá, je v knize dokumentární příloha, která obsahuje fotografie či faksimile dobových dokumentů.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
