Severský rok: Norské pohádkové bytosti
Norsko 19. století byla chudá země, jejíž vyhlášení nezávislosti nikdo neuznal a jež se po staletích pod dánskou nadvládou nyní pro změnu podřizovalo Švédsku.
Za těchto okolností vystoupili se svou sbírkou pohádek a lidových vyprávění Peter Christen Asbjørnsen a Jørgen Engebretsen Moe a způsobili rozruch.
Nejen rozsáhlostí své práce, ale také obsahem, který odkazoval ke starým norským mýtům a pohádkám, a především použitým jazykem. Psaná norština se tehdy takřka nedala odlišit od dánštiny, a tím, že oba folkloristé do svých textů zapojovali výrazy z lokálních dialektů, ukázali směr, kterým se jejich národní jazyk může vydat.
V polovině ledna uplynulo 200 let od narození staršího z obou autorů pohádek – Petera Christena Asbjørnsena. Vladimíra Bezdíčková si na téma pohádkových bytostí povídala s norskou bohemistkou, vltavskou spolupracovnicí Kristin Kilsti.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře