Sebastian Schlösser: Milý Matzi, tvému tátovi přeskočilo

Sebastian Schlösser byl divadelním režisérem v Hamburku. Nutno říci byl, protože dnes studuje práva. Před pěti lety mu bylo 27, byl úspěšný a vyhledávaný a pracoval i pro jiná divadla. Jeho synovi byl rok a půl, když Schlösser prakticky ze dne na den zmizel v uzavřeném oddělení jedné psychiatrické kliniky. Diagnóza: maniodepresivní psychóza.

Jak vysvětlit dítěti náhlé zmizení? Udělal to až dnes, po pěti letech – dříve by to pro jeho syna zřejmě nebylo pochopitelné. Napsal o tom knihu. V padesáti dopisech, které vznikly za pobytu na klinice, vysvětluje svému – dnes osmiletému synovi – co to znamená být psychicky nemocný a jak ho tato nemoc změnila a poznamenala.

Časová tíseň, nedostatek spánku, alkohol – to uspíšilo propuknutí choroby – také nazývané „bipolární afektivní porucha“ (BAP). Příčiny nejsou zcela jasné. Vědci se domnívají, že se u BAP jedná o kombinaci psychologických a biologických faktorů. Výzkumy ukázaly, že genetická dispozice se pohybuje kolem 15 procent.

Pro Schlössera byly tyto dopisy neodmyslitelnou součástí terapie. Neodesílal je, ale již brzo je synovi bude číst nebo mu dá knihu, aby si ji přečetl. Píše v ní o latentních počátcích své choroby – tenkrát ještě neměl tušení, co znamenají výkyvy nálad a střídavé návaly hyperaktivity a letargie. Jeho žena, která měla příbuzné se stejnou diagnózou, rozpoznala včas první příznaky. Schlösser jí však nevěřil, pracoval dál a občas – jak teď v rozhovorech o knize vypráví – riskoval nejen svůj život, ale hlavně život svého dítěte. Líčí divoké jízdy po dálnici s Matzem na předním sedadle, návaly lásky a nenadálé vlny odporu vůči všem ve svém okolí – hlavně vůči svým blízkým.

Během jeho pobytu na klinice se rodina rozpadla. Po propuštění trvalo rok, než se mu podařilo přesvědčit ženu, aby se k němu vrátila. V současnosti je vše v pořádku, před rokem se jim narodila dcera. Sebastian Schlösser se rozhodl skoncovat s kreativním povoláním. Přestože se to v tomto světě geniálními umělci se stejnou diagnózou jen hemží – za všechny mohu jmenovat třeba Hemingwaye, Fassbindera nebo van Gogha. Žádný z nich ovšem neodešel ze života v přirozeném věku a přirozenou cestou. Viděno z tohoto hlediska bylo Schlösserovo rozhodnutí velmi rozumné.

Po propuštění z kliniky začal studovat práva. Říká, že nutně potřebuje k životu něco, co má jasnou strukturu a metodiku. V těchto dnech skládá první státní zkoušku. Dopisy napsal částečně pro syna, částečně jako terapii pro sebe sama. Ale kniha je též strhující četbou pro okolní svět.

Sebastian Schlösser: Lieber Matz, Dein Papa hat'ne Meise. Ein Vater schreibt Briefe über seine Zeit in der Psychiatrie. Nakladatelství Ullstein. 240 stran.