Štěpán Nosek o své básnické sbírce Na svobodě
2. prosinec 2011
„Odlidštěné scenérie plné ostře nasnímaných věcí, jejichž absurdní znepokojivá existence vyvolává podvědomou úzkost. Nikoho živého tu člověk nepotká. A pokud ano, tak jen zprostředkovaně. Lidé se zde vyskytují jen jako siluety bez vlastní vůle,“ řekl o nejnovější sbírce redaktora, překladatele, kritika i učitele Štěpána Noska básník Petr Halmay.
Svazek veršů rozdělených do dvou oddílů má název Na svobodě a vydalo jej nakladatelství Opus. Protože se v něm autor prokazatelně vrací k holocaustu, Ivana Myšková se Štěpána Noska zeptala na otázku, která se nabízela: Jde do určité míry o básnickou polemiku s výrokem Theodora Adorna: „Psát poezii po Osvětimi je barbarství“?
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
