Z Ruska - 21. listopadu

Po šestileté mimořádně drahé, lépe řečeno mimořádně předražené rekonstrukci byl v Moskvě s pompou a v přímém televizním přenosu zahájen provoz Velkého divadla – ale vzápětí se na povrchu té zářivé show začaly objevovat trhliny. Tu dosud poslední způsobila zpráva, že divadlo opouštějí dvě z uměleckých opor: šéf baletu Ivan Vasiljev (dosud aktivní tanečník) a primabalerina Natalja Osipovová – bez ohledu na to, že oba vystupují v Bolšóm v řadě představení.

Umělecký vedoucí baletního souboru Sergej Filin sdělil ruskému tisku, že oba umělci sice podali písemnou výpověď, ale vedení divadla se je ještě pokusí přemluvit, aby zůstali, a že netuší, co je k takovému kroku přimělo. Proslýchá se, že Natalja Osipovová a Ivan Vasiljev odcházejí do Petrohradu. Generální ředitel Velkého divadla Anatolij Iksanov vyslovil domněnku, že v Petrohradu se rozhodli obě hvězdy ruského baletu přeplatit, a dodal, že od nového roku také Velké divadlo podstatně zvýší mzdy umělců. O kolik neupřesnil.

V těchto dnech se dozvídáme, že na 52. MFF v řecké Soluni obsadil druhé místo (v konkurenci čtrnácti snímků) český film Václava Kadrnky Osmdesát dopisů; získal cenu Stříbrný Alexandr. Zlatého Alexandra si odneslo erotické drama ruské režisérky Angeliny Nikonovové Portret v sumerkach (Portrét za soumraku) – film, který byl ověnčen řadou zahraničních cen (konkrétně šesti hlavními) ještě před uvedením v domácí distribuci. Tak například na festivalu v německém Kottbusu (začátkem listopadu) film získal hlavní cenu poroty v konkurenci 140 snímků ze 30 zemí. Soutěžní promítání proběhlo mimořádně bouřlivě – zájemci prostáli ve frontě na vstupenky několik hodin. K úspěchu filmu prý značně přispěla Olga Dychovičná, představitelka mladé ruské zbohatlice.

Tento diskutovaný film měl ruskou premiéru 10. listopadu v moskevském kinu Pionýr. Vzhledem k velkému zájmu cizinců se promítá i verze s anglickými titulky. Od 10. ledna 2012 uvidí Portrét za soumraku diváci ve Francii plus v několika dalších zemích.

V polovině listopadu se ve Švýcarsku konala dlouho očekávaná aukce Sotheby’s nazvaná Skvost klenotnického umění. Skvostem byla jedinečná souprava klenotů carské rodiny zdobená brilianty. Znalci se rozplývali, že nic tak nádherného a luxusního světové aukce neviděly od roku 1963, kdy se souprava prodávala naposledy – tehdy byla oceněna na 10 milionů dolarů. Soupravu, která patřívala carevně Kateřině První, manželce Petra Velkého, tvoří náhrdelník, brože a pár náušnic. Kateřina ji darovala osmanskému sultánovi Achmedu III. po bitvě u řeky Prut.

Jak k tomu došlo? Koncem roku 1710 osmanský sultán vyhlásil Rusku válku a o rok později byl Petr První se svým vojskem obklíčen nepřáteli u řeky Prut. Po několika dnech se Kateřině podařilo cara přemluvit pro mírové řešení konfliktu.

Podle orientální tradice nikdo nemůže žádat hlavu státu o přijetí – bez náležitého dárku. Kateřina shromáždila všechny své klenoty, včetně rodinných a poslala je s tajným dopisem Velkému vezírovi. A dar byl přijat.