Výběr z denního tisku, 13. září 2011

Hospodářské noviny se obsáhle zabývají novou divadelní sezónou. Podle deníku bude Národní divadlo riskovat, zatímco na Vinohradech vsadili na jistotu. Marie Reslová označila repertoár Činohry Národního divadla za velkorysý, kterému se nedá mnoho vytknout. Vyvažuje jistoty i odvážné pokusy o scénický obraz či odraz současnosti. V programu nechybí klasika jako Král Lear, ale ani dvě premiéry současných českých her nebo uvedení žhavé zahraniční novinky.

Zato Divadlo na Vinohradech se po experimentech minulých let spoléhá raději na opatrné měšťanské „retro“. Nasadilo jisté tituly jako Moliérova Tartuffa nebo adaptace Woodyho Allena. Diváci také třeba uvidí hru Amadeus podle slavného Formanova filmu.

A Divadlo v Dlouhé zahájilo sezónu premiérou Čechovových Tří sester. Vladimír Mikulka v Lidových novinách píše, že režisér Martin Františák staví do kontrastu scény groteskní a vážné, herci se vyhýbají psychologizování i drobnokresbě a své postavy dovádějí až ke karikatuře. „Výsledkem je poněkud panoptikální atmosféra, kterou podporují geometrická aranžmá při rozestavování herců, břeskná, či naopak přepjatě dojemná hudba a především důsledná výtvarná stylizace,“ myslí si kritik.

Jak Lidové noviny dodávají, premiéra se uskutečnila v dočasném azylu Divadla Pod Palmovkou. Do svého stálého působiště by se Divadlo v Dlouhé mělo vrátit i snovou inscenací v listopadu.

Divadlu se věnuje i Právo, které hodnotí hru Městského divadla Brno nazvanou Mojžíš. Hru napsal František Vodseďálek ze Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou na úsvitu obrození pro místní selské divadlo a je první ze šesti biblických příběhů. Režisérka hana Burešová zkrátila text jen na vylíčení prorokova osudu do jeho smrti, zatímco původní verze končí až vítězstvím Izraelitů nad Amorejskými a dobytím Jericha. Ze tří tisíc veršů jich zbylo asi 1700. „Herci tlumočí půvab, naivitu, místy kostrbatost verše, ale i vroucnost víry přesně, ukázněně, s potlačením vlastní individuality a temperamentu,“ chválí Jiří P. Kříž v Právu.

Do kina zve Mladá fronta Dnes, a to na trojrozměrný film o světoznámé choreografce Pině Bauschové. Režisér ale tak dlouho hledal osvícení, až se samotnou Bauschovou stihl před její smrtí v létě 2009 natočit jen pár záběrů. Redaktorka Mirka Spáčilová míní, že právě paradoxně taneční obraznost Piny „zařídila“ nejpodmanivější místa filmu. 3D ve snímku být může a nemusí. Například některé kaskadérské taneční kreace díky němu vyniknou, naopak u zkoušek nebo zpovědi tanečníků ruší.

„Ale hlavně si člověk znovu ověří, že divadlo se má vnímat v divadle: na plátno, bez ohledu na technické iluze, přenese vždy jen zprostředkovanou informaci,“ píše kritička a filmu dává 60 procent.

České pohádky o Krtkovi a Ferdovi mravencovi si teď oblíbily také ruské děti. Jak píše Mladá fronta Dnes, knihy českých autorů jim připadají milé, poetické a srozumitelné. Na rozdíl od tamních drsnějších pohádek, kterých se děti často bojí.