Šortky s českou účastí v Clermont-Ferrand
Už 33. ročník tradičního filmového festivalu se konal zkraje února ve francouzském městečku Clermont-Ferrand. Je to festival založený na velmi jednoduchých principech, říkají organizátoři největší přehlídky kinematografie krátké metráže na světě.
Clermont-Ferrand je jinak provinční, trochu izolované městečko nacházející se v regionu Auvergne. Hlavní je poskytnout všem nadšencům prostor, aby se tu mohli snadno bez velkých poplatků a bariér setkávat. Samotné městečko, trochu izolované od hlavních tahů Francie, obklopují kopce. Proslavila jej pouze továrna Michelin, ale i skutečnost, že se tu narodil Blaise Pascal. Jeho jméno na vás zhlíží ze štítu každé zdejší školy či státní instituce. Přísný Pascalismus se odráží trochu i v uzavřenosti a svérázu místních obyvatel. Vždyť Pascalova nauka o morálce se snažila přesně vymezit místo Boha. Namísto tajemného nekonečna, v němž mohl jedině on libovolně udílet člověku odpuštění, narýsoval na světě šachovnici, spoutanou přesnými pravidly.
Festival v Clermont-Ferrand je ale mnohem veselejší událostí, která svádí dohromady na tři tisíce profesionálů i davy milovníků krátké metráže z Francie i ze světa. Na většině festivalů celovečerní tvorby si budete připadat izolován od filmařů či hvězd, které se projdou nanejvýš po červeném koberci. Naopak tady si za chvíli všichni povídají se všemi, neboť mimo hlavní finanční toky v kinematografii je prostor i na přátelství a radost z filmu. Promítají se kraťasy všech žánrů od animace, přes dokumenty či hrané a experimentální filmy. Zážitkem je zdejší trh s nezávislou tvorbou, kde pobíhají mladí i extravagantní tvůrci se svými filmy i touhou udělat další film. Samotný sál se večer mění v takovou malou party, neboť se u stánků popíjí víno.
Návštěvník z ciziny si brzy uvědomí, jak důležitá je i sama o sobě krátká metráž. Že právě filmy malých forem slouží k tomu, aby jimi vstupovaly nové talenty do velké kinematografie. Že se zde formují další producenti i příští kapitáni filmu. Jinými slovy, že národní scéna pak není tolik uzavřená do jednoho klubu, do něhož se člověk bez známosti, štěstí či bohatých rodičů nedostane.
Zatímco se distribuce celovečerních filmů stále více podřizuje formátům a penězům, zůstává nakonec krátká metráž doménou hledačství, experimentů i svobodnější tvorby. Ve Francii, v Německu, ale i v dalších zemích existuje řada regionálních fondů, programů i občanských asociací, podporujících vznik či distribuci filmových kraťasů.
Z naší produkce byl v Clermont-Ferrand uveden pouze film americké studentky Asmari Beraki na FAMU. České filmové centrum propagovalo v rámci svého stánku další školní filmy. Druhou kolekci animace nejmladší naší generace domácích tvůrců představil i festival AniFest. Přítomní byli zástupci dalších festivalů, například Pražských šortek. Jinak se ale krátké metráži nikdo u nás moc nevěnuje. Lze se oprávněně domnívat, že i díky tomu ztrácí náš film na odvaze, tématech i originalitě. A není tak v zahraničí zajímavý.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka