Titul knižní novinky Bernharda Schlinka „Letní lži“ je zavádějící… – recenze

Název útlé knížky se sedmi povídkami v nás budí spíše dojem lehké letní četby. Opak je pravdou. Čekají nás poutavé příběhy, plné tajemství, pokrytectví a lží. Lži mají přívlastek letní, protože příběhy se odehrávají vesměs v létě. Nacházíme zde ovšem lži různých velikostí a hloubek – malé lži, které se kupí a přerůstají v katastrofy, velké životní lži, které způsobují vnitřní, na první pohled neviditelné katastrofy jen v jejich autorech, a nevyjdou – přinejmenším v průběhu povídky – najevo.

Bernhard Schlink nevypráví o nějakých abstraktních problémech, nýbrž o konkrétních „případech“, o lidech v určitých, nijak výjimečných životních situacích. Aktéry jeho povídek jsou milostné páry, manželé na počátku i na konci manželství, rodiče a děti, prarodiče a vnuci. Nechybí ani téma – záhadný spolucestující a jeho příběh. V některých povídkách se lži vyskytují pouze ve formě „obelhávání sám sebe“, v jiných jsou všeobecně známé, a pouze ti, kteří jsou bezprostředně potrefení, hrají hru nevědoucích.

Zřejmě znáte Schlinkovu knihu Předčítač (Vorleser 1995) nebo jste viděli úspěšný stejnojmenný film (Reader 2008) v hlavní roli s výtečnou Kate Winslet a neméně výborným mladým německým hercem Davidem Krossem. Předčítač byl přeložen do 45 jazyků a jako vůbec první německá kniha se umístil na nejvyšším místě amerického knižního žebříčku New-York-Times. Do češtiny byly přeloženy čtyři Schlinkovy tituly, poslední z nich Návrat (Die Heimkehr) v roce 2007.

Letní lži – sedm povídek, sedm příběhů ze života. Nic zvláštního, nic mimořádného, vše se mohlo přihodit – nebo ještě přihodí – také nám. Na mne nejvíce zapůsobily dva příběhy Dům v lese a Cesta na jih.

Dům v lese je příběh mladých manželů, spisovatelů, a jejich desetileté dcery. Přestěhují se z hektického New Yorku do osamělého domu v lese. Ve skutečnosti chce město opustit jen on, touží po lesní a luční idyle. Jeho žena má jedinou touhu: psát a myslí si, že je jí jedno kde. On se dobrovolně vzdá své kariéry a stará se o domácnost, o výchovu dcery. Když je jeho ženě udělena významná literární cena, dělá vše proto, aby zachoval poustevnický způsob života a zprávu o ceně jí zamlčí. Počáteční lež ale vyžaduje další a další a nakonec se celá jeho pracně navršená konstrukce zřítí a jeho žena s dcerou ho opouští. Pro něj se ale jeho výmysly staly dávno realitou a proto nechce a nemůže rozchod akceptovat.

„Den, kdy přestala milovat své děti, se ničím nelišil od těch ostatních“ – tak začíná poslední povídka s názvem Cesta na jih. To je ranní myšlenka jedné staré dámy, mnohonásobné matky a babičky. Následují otázky po příčině tohoto náhlého a intenzivního pocitu. Zřejmě ho způsobila nějaká maličkost, nic velkého v jejím věku – jak sama konstatuje – již dávno neprožívá. Časem se ukáže, že se jí vytratila láska k sobě samé, že celý svůj život založila na podvodu a na obelhávání sama sebe. Nakonec podniká s vnučkou cestu na jih, aby se setkala se svou životní láskou, o kterou se připravila.

Všechny povídky prostupuje jakýsi nedefinovatelný smutek, snad z nenaplněnosti vztahů, snad ze zklamání protagonistů se sebou samými. Ale téměř ve všech případech je již na korektury pozdě.

Bernhard Schlink: Sommerlügen. Nakladatelství Diogenes, Curych 2010. 288 stran.