Z Německa: Jan Faktor a další nominovaní na knižní ceny
Německá knižní cena je bezesporu nejvyšším oceněním na poli literatury. Je čím dál těžší se orientovat v množství novinek na knižním trhu.
Literární kritici a experti nám každoročně předkládají širší a užší výběry z toho nejlepšího a nejhodnotnějšího. Pročítají se stovkami knih, zvažují a redukují. Kdo se kdy octl v užším výběru, nebyl tam nikdy neprávem. 4. října, v předvečer Frankfurtského knižního veletrhu, se porota rozhodne pro jednoho z šesti jmen a titulů na nejdůležitejší knižní shortlist Německa. Více v telefonátu naší spolupracovnice ve Frankfurtu Evy Novak:
V souvislosti s letošní německou Knižní cenou přinesl český tisk nespočet článků. Jedním z aspirantů je totiž český, německy píšící spisovatel, Jan Faktor. O jeho knize, která vyšla v berlínském nakladatelství Kiepenheuer a Witsch, jsme vás informovali v březnu. Pokud Jan Faktor cenu získá, bude prvním Čechem, kterému se to podařilo. Zvažme společně jeho šance, podívejme se na jeho pět konkurentů.
Prvním z nich je 42-letý Thomas Lehr a jeho román ‚Září. Fatamorgana.(September. Fata Morgana). Lehr, titulován v FAZ jako ‚nejchytřejší a nejbrilantnější spisovatel’ vypráví se ve svém románu o osudech dvou otců a dvou dcer. Dva paralelní životní příběhy – jeden v Americe a druhý v Iráku. Místa děje jsou od sebe daleko vzdálena, ale spojena politickým děním. Jedna z dcer zemře 11. září v Trade Centeru, zatímco druhá přijde o život v Iráku při bombovém atentátu. Osudy dvou žen, symbolizující dvě konfliktní země a jejich oběti. Lehrův román patří k ‚těžší literatuře’. Čtenáři ho označují za namáhavý a náročný. Text je psaný jednou větou, bez teček a čárek. Porota to ovšem bude posuzovat z jiného hlediska..
Melinda Nadj Abonji, je jednou ze dvou žen na shortlist. Narodila se v roce 1968 v Srbsku a žije ve Švýcarsku. V soutěži je zastoupená titulem ‚Holubice vzlétají´(Tauben fliegen auf). Je to příběh maďarské rodiny, která přesídlí ze Srbska do Švýcarska. Tedy opět dvě země, dvě odlišné kultury. Bezesporu se jedná o silně autobiografický román. Vzpomínky na dřívější domov na severu Srbska a návštěvy rodné vesnice, nejsou konkurencí k nynějšímu životu ve Švýcarsku. Přesto, že je rodina finančně zajištěná, doma se zde cítit nikdy nebude. Vzletně a vtipně napsaný román o dvou odlišných prostředích ve středu Evropy. První vážná konkurence pro Jana Faktora.
Doron Rabinovici, narozen 1961, je izraelsko-rakouský historik a spisovatel. Ethan Rosen, sociolog a publicista, žijící ve Vídni a hlavní postava nominovaného románu ‘Jinde’(Andernorts) má velký problém, který sdílí nejen s autorem tohoto románu, ale i s mnoha židy žijícími v Rakousku(a nejenom tam): vzhledem k sílícímu antisemitismu, který ho obklopuje, se cítí povinován manifestovat loajalitu s Izraelem. I když ho od toho jeho kritický rozum odrazuje. Vyvíjí se nebezpečná dvojí hra, která ohrožuje jeho osobnost. Na konci knihy je jedno jasné: domov je místo, kde se hrdina knihy cítí jako cizinec. K tématu konkurence citujeme FAZ:’ Tato nádherná kniha je napínavá jako detektivka, vtipná jako ty nejlepší filmy Woody Allena a smutná k pláči.’
Dalším aspirantem na německou knižní cenu je Peter Wawerzinek a jeho román ‚Krkavčí láska’(Rabenliebe). K tomuto tématu jsme vysílali 8. září samostatný příspěvek. Najdete ho na našich webových stránkách pod názvem ‚Oceněný titul o mateřské lásce’.
Poslední možnou – a podle mého názoru nejvážnější - konkurentkou Jana Faktora - je 30ti letá německá spisovatelka Judith Zander. Hned se svým románovým debutem ‚To, co jsme dnes řekli’(Dinge, die wir heute sagten) se Zander katapultovala na shortlist. Její prvotinu lze zařadit do kategorie generačního románu. Zander vypráví příběhy obyvatel fiktivní vesničky v Meklenburku, přerušované úlomky příběhů z bývalého NDR.
Poprvé v historii německé knižní ceny se podařilo získat všechny nominované autory pro společné čtení. Frankfurtský Literaturhaus uspořádal v sobotu, 18. září, pořad s názvem ‚Dlouhá noc krátkého seznamu’. Čtyřhodinový pořad, ve kterém měl každý ze spisovatelů ‚svého’ moderátora, měl přísný scénář: nejprve byl autor v 15 minutovém rozhovoru představen publiku a dalších 15 minut četl vybraný úryvek ze svého románu. Zájem veřejnosti byl očekávaně vysoký, bylo do posledního místa vyprodáno.
Ted už nám nezbývá, než držet Janovi palce. 4. října, v předvečer Frankfurtského knižního veletrhu, se rozhodne.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.