Rostliny ničí své buňky
V každém živém mnohobuněčném organismu neustále vznikají nové buňky a jiné zase zanikají. Přirozený proces, jakým se určité buňky cíleně odstraňují, se nazývá programovaná buněčná smrt neboli apoptóza. Pro správné fungování organismu má zásadní význam: Pokud se totiž nějak naruší, může to mít pro daný organismus - včetně člověka - závažné důsledky: Například jestliže poškozené buňky v našem těle samy sebe nezničí, tedy "nespáchají sebevraždu", může to vést k nádorovému bujení. Programovaná buněčná buněk je důležitá nejen pro živočichy, ale i pro běžný život ROSTLIN. A právě jejím výzkumem se zabývá profesor Ladislav Havel z Ústavu biologie rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Bližší popis, o který požádala Jana Olivová, zahájil profesor Havel příkladem.
Nejposlouchanější
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.