Berlínská výstava "Nejkrásnější Francouzi přijíždějí z New Yorku" hýbe zahraničním tiskem (Die Welt)
V Nové národní galerii v Berlíně byla otevřena výstava, bezesporu jedna z nejpřitažlivějších kulturních událostí nastávajícího léta. Pod titulem "Nejkrásnější Francouzi přijíždějí z New Yorku" tu lze do 7. října vidět na 150 špičkových děl francouzského umění 19. století ze sbírky newyorského Metropolitního muzea. List Die Welt otiskl rozhovor s kurátorkou Angelou Schneiderovou, která před třemi lety připravila v Berlíně i epochální prezentaci děl z newyorského Muzea moderního umění.
Kurátorka Angela Schneiderová úvodem informuje, že panoráma francouzského umění 19. století je nyní v Berlíně prezentováno přísně chronologicky. "Začínáme počátkem století, kam patří klasikové Ingres, Géricault a romantik Delacroix. Jejich díla jsme představili v jednom sále. Síla, již v sobě chová křivka, tu stojí proti síle barvy. Výstava je složena z velkých komplexů, najdete zde cosi jako miniretrospektivy Gustava Courbera a Barbizonské školy. Jiný oddíl je věnován impresionistům Degasovi a Manetovi, kteří se ovšem - alespoň zpočátku - silněji orientovali na starší umění. Prostory berlínské Nové národní galerie s díly Clauda Moneta a Camille Pissara směřují do zahrady, ke světlu. Tvorbu avantgardních hnutí 19. století jsme zde v Berlíně soustředili kolem akademického malířství - jeho nejreprezentativnějším obrazem je Zrození Venuše od Alexandra Cabanela. Na závěr uvidíte díla otců výtvarného umění 20. století: Gauguin, van Gogh, Cézanne, Henri Rousseau. A úplně nakonec je zde Toulouse-Lautrec, Vuillard a mladý Picasso. Ale návštěvník může postupovat i jinak, může začít od prostředka, u Maneta a Degase." Na otázku, co je dodnes na umění 19. století pro diváka přitažlivého, kurátorka odpovídá:
"Revolučnost umění tohoto období dnes už těžko kdo vnímá. Průlom, který v něm nastal, je ale možné si při návštěvě zopakovat. Vidíme, že Ingres je zakotven v evropské tradici, zatímco Gauguin se obrátil k exotice. Velké téma umění 19. století představuje krajinomalba, jež byla dříve dosti podceňována. Co umělci rozuměli pod pojmem "příroda", můžeme sledovat počínaje Barbizonskou školou, přes impresionismus až k Cézannovi."
"Výstava děl z newyorského Muzea moderního umění přilákala do Berlína jeden milion 200 tisíc návštěvníků. Co je zvláštního na nynější přehlídce?" - zeptal se list Die Welt.
Odpověď zní: "Nynější výstava děl z Metropolitního muzea je vlastně jakousi předchůdkyní té, která se v Berlíně konala před třemi roky. Ukazuje předpoklady pro vývoj moderny. Francouzské umění 19. století tvoří v New Yorku pouze jeden oddíl univerzální sbírky. Zde v Berlíně, v budově, již postavil architekt Mies van der Rohe, je francouzské umění vyčleněno a představeno samostatně v koncentrované podobě." - řekla kurátorka výstavy Angela Schneiderová deníku Die Welt. List informuje, že výstavu francouzského umění 19. století ze sbírky Metropolitního muzea v New Yorku lze v Nové národní galerii v Berlíně navštívit do 7. října, v úterý a středu od 10 do 18, ve čtvrtek do 22, v pátek, sobotu a neděli do 20 hodin. Vstupné od úterý do pátku 10, o víkendu 12 eur. Pro děti a mládež do 17 let: vstup zdarma.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.