7. 3.

7. březen 2007

Zítra vstoupí do celorepublikové distribuce nový film Vratné lahve, který režisér Jan Svěrák natočil podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka. Redaktor Hospodářských novin Petr Fischer poznamenává, že v této komedii o stáří a hledání lásky je hodně humoru, mezi nímž vystupuje jen málo opravdu silných chvil. Režisér Jan Svěrák podle Fischera od počátku hněte filmový sentiment, což není vůbec špatné, umí-li se s city citlivě pracovat. Filmová publicistka Práva Věra Míšková soudí, že na Vratné lahve ja radost pohledět, radost se s nimi smát i dojímat, protože z nich sentiment nekape, ale prýští spousta citu. Dále připomíná, že rodinná režisérsko scénáristická spolupráce Jana a Zdeňka Svěrákových vedla k vytvoření filmů Obecná škola, Kolja a Vratné lahve, přičemž posledně jmenovaný snímek je podle Míškové nejzralejší. Právo podotýká, že to, co scénárista nad stránkami prožíval, režisér přesně procítil a dokázal s respektováním textu před sebou a rodinným humorem v zádech přenést osobitým režijním stylem na plátno. Další informace o Vratných lahvích čteme i v Mladé frontě Dnes.

Lidové noviny upozorňují, že Česká televize připravila nový cyklus dokumentárních filmů nazvaný Soukromé století. Autorem je Jan Šikl a první snímek s titulem Král Velichovek nabídne druhý program zítra od dvaceti hodin.

Darina Křivánková rovněž v Lidových novinách píše o letošním kinematografickém festivalu Febiofest, jehož pražská část se koná od 22. do 30. března a poté se přehlídka přesune do regionů. List podotýká, že Febiofest například nabídne i osm snímků, které dohromady posbíraly 16 nominací na cenu americké filmové akademie a většinou jde o filmy, které zatím nefigurují v plánu českých distributorů.

Lidové noviny uvádějí, že v pražském Rudolfinu se bude letos počtvrté konat týdenní přehlídka nazvaná Pražské premiéry. Tento skladatelský salon soudobé hudby se uskuteční od soboty 24. března do neděle prvního dubna. "Jak upřesnil dramaturg přehlídky Václav Riedlbauch, zvolené dílo nesmí zaznít v Praze a nesmí být starší pěti let před svým koncertním uvedením na Pražských premiérách", čteme v Lidových novinách.

V pražském Kongresovém centru se zítra poprvé představí světově proslulý interpret i skladatel country hudby Američan Kris Kristofferson, jehož tvář se objevila i v několika celovečerních filmech. Podle Hospodářských novin jich natočil celkem 80. List dále poznamenává, že Kristofferson prožívá comeback, po jedenácti letech vydal nové album This Old Road, které na svém turné představí. Další informace o zítřejším Kristoffersonově koncertu v Praze nabízí také hudební publicista Vladimír Vlasák na kulturní straně Mladé fronty Dnes.

Ve stejném listu čteme, že zpěvák a hudebník Vladimír Mišík osmého března oslaví šedesátiny. Při této příležitosti vyjíždí na turné, jež obsáhne více než 20 koncertů, první z nich se uskuteční zítra v Brně spolu s Mišíkovou kapelou Etc...a několika hosty. Zároveň se objevuje druhé rozšířené vydání knihy nazvané "Vladimír Mišík.Letní rozhovor s Ondřejem Bezrem. Sklízím, co jsem zasel".

Britský zpěvák Sting obnovil po dvaceti letech svou legendární kapelu Police a podle Hospodářských novin s ní nyní zkouší v Kanadě. Poté na jaře a v létě budou Police se Stingem koncertovat v Severní Americe a evropskou koncertní sérii zahájí 29. srpna ve Švédsku. Hospodářské noviny oznamují, že v Praze se obnovení Police představí 16. září.

Na závěr jedno činoherní téma. Recenzentka Mladé fronty Dnes Kateřina Kolářová hodnotí iscenaci Pochyby, kterou napsal Američan John Patrick Shanley a do češtiny přeložila Lenka Kolihová-Havlíková. Hru uvádí pražské Národní divadlo a podle Kolářové je to výborně napsané psychologické drama, po jakých herci toužívají. Režii tohoto představení list provází šedesáti a herecké výkony sedmdesáti procenty recenzentské oblíbenosti.

autor: Josef Košťálek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.