21. 2.
Velké hvězdy, ale vesměs malé filmy - tak je v Mladé frontě Dnes nadepsán článek Čestmíra Langa, který se vrací k filmovému festivalu Berlinale. Podle autora festival akcentoval hollywoodské a francouzské hvězdy i nevalné filmy, nicméně k vidění byla i dobrá díla.
Deník dále přetiskuje rozhovor Roberta De Nira, režiséra Volkera Schlöndorfa a představitele hlavní role ve snímku Dobrý pastýř Mattem Damonem, který spolu zmínění umělci vedli na půdě berlínské American Academy, povětšinou právě o filmu Dobrý pastýř.
Znovu film v MfD: Mirka Spáčilová tu recenzuje americko-mexický snímek Babel, který právě vstupuje do českých kin. Chválou přitom nešetří, píše, že jde o silný proud očistné filmařiny, o film, po kterém se těžko chytá dech, o dílo, za které by se měly udílet Oskaři.
A ještě jedno filmové téma: lis oznamuje, že herečka Uma Thurmanová, mimo jiné hvězda Tarantinova snímku Kill Bill, se loučí s herectvím, aby se mohla věnovat rodině. Na jak dlouho?, ptá se článek.
Z Mladé fronty Dnes se ještě dozvíme o kampani Celé Česko čte dětem a o tom, že někteří členové Divadla Járy Cimrmana se chystají na expedici do Altaje, kam se prý přesně před sto lety chystal i Jára Cimrman.
Lidové noviny píší o zítřejším uvedení dvou oper Francise Poulenka - Lidský hlas a Prsy Tirésiovy - ve Státní opeře Praha. Roli mladé ženy v první z nich ztvární mezzosopranistka Kinga Doay. V rozhovoru, který list přináší, se mluví především o Poulankově opeře, její obtížnosti a důležitosti spolupráce pěvce s dirigentem a režisérem.
Vladimír Čech v Hospodářských novinách recenzuje inscenaci Čarodějek z Eastwicku autorů Johna Dempseyho a Dana P. Rowa, které vznikly podle stejnojmenného románu Johna Updicka. Inscenaci režiséra Stanislava Moši v Městském divadle v Brně není v podstatě co vytknout, snad jen tříhodinovou délku, píše autor článku, který současně chválí šťavnatý český překad Jiřího Joska.
Věra Míšková si v Právu velice pochvaluje film Stephena Frearse Královna. Píše, že jde o koncert herečky Helen Mirrenové a mimo jiné vypočítává ceny, které Mirrenová za ztvárnění role Alžběty II. získala.
Z Práva se dále dozvíme, že režisérka Vlasta Pospíšilová chystá další animovanou pohádku podle Jana Wericha. Půjde o příběh nazvaný O kloboučku s pérem sojčím, který vznikne podle pohádky Král měl tři syny. Článek upozorňuje i na to, že celovečerní animované Fimfárum 2 získalo dvě nominace na Českého lva, a to v kategoriích nejlepší hudba a nejlepší výtvarný počin. Ceny budou vyhlášeny 3. března.
Právo dále píše o slavné soše vlčice, Romula a Rema, o které se předpokládalo, že pochází z 5. století před letopočtem. Nový průzkum datuje vznik díla do doby raného středověku někdy meti lety 800 a 1200.
Většina deníků dnes informuje o tom, že americký spisovatel Robert Fulghum přijede na přelomu dubna a května znovu do Česka, aby tu četl svou novou knihu esejů Co jsem to proboha udělal.
Noviny píší i o tom, Hudební divadlo Karlín chystá na začátek dubna premiéru Limonádového Joea, představení, které vzniklo podle literární předlohy Jiřího Brdečky a filmového zpracování Oldřicha Lipského. V Karlíně hru zkouší režisér Antonín Procházka.
A ještě jedno téma je pro dnešní vydání deníků společné: režisér Peter Webber a herec Gaspard Ulliel v Praze včera osobně uvedli českou premiéru filmu Hannibal - Zrození. My se tomuto snímku budeme podrobně věnovat v samém závěru naší dnešní Mozaiky, poslouchejte po třičtvrtě na devět.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.