Atomoví vyzvědači

Věda nejen obohacuje naše znalosti o světě kolem nás; uplatnění jejích poznatků v praxi je často také zdrojem bohatství či vojenské moci. Sotva se tedy asi můžeme divit, že předmětem intenzivního zájmu vyzvědačů byla i bádání na poli jaderné fyziky, konkrétně vývoje a výroby prvních atomových bomb. Mnoho nových informací z této oblasti se dostalo na světlo v důsledku politických změn v zemích bývalého sovětského bloku. Pokoušeli se sovětští špioni odhalit tajemství výroby atomové bomby ve Spojených státech? Jak probíhal německý atomový výzkum a jak vypadala tato bádání v Japonsku? Těmito a dalšími otázkami se zabývá kniha Karla Pacnera Atomoví vyzvědači s podtitulem Počátky vědecké špionáže a kontrašpionáže 1939 - 1949, kterou právě vydalo nakladatelství Albatros. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká Karel Pacner, knihu s podobným názvem - Atomoví špioni - napsal už před 15 lety. Od té doby se však stalo mnoho věcí.