Výstava Šachy-společnost-politika v Bonnu (Rheinischer Merkur)

"Bolševici" - píše německý list - "dali v roce 1922 jedné porcelánce zakázku a nechali si vyrobit takzvané ´revoluční šachy´. Ty měly reprezentovat vítězství komunismu nad carskou říší. Z bílých figur se v nich staly figury rudé, ztělesňující proletariát. Osvobození dělníci se zde opírají o kovářská kladiva. Rolníci, zbavení otrocké práce, se radostně ohánějí srpem. Jejich černí protivníci jsou naopak ztělesněním zahnívající společenské třídy. Černý král má dokonce namísto hlavy umrlčí lebku."

"Zhotovení takovýchto šachů však byl revoluční výstřel, který se snadno může obrátit proti samotným revolucionářům." - pokračuje Rheinischer Merkur. "Neboť - a to v rozporu se sovětskou propagancou - vůbec nebylo zaručeno, že v partii vždycky zvítězí hráč s rudými figurkami. A jelikož komunisté jak známo neumějí prohrávat, nikdy tyto šachy nepoužili a pro jistotu je věnovali jako oficiální dar zahraničním diplomatům."

Týdeník Rheinischer Merkur hodnotí výstavu v Bonnu věnovanou šachům a politice jako vemi zdařilou. Zejména z toho důvodu - citujeme - že výstava "popisuje vzájemné ovlivňování šachové hry a politiky. Schopností, které hra v šachy u hráčů předpokládá, proto v dějinách využili nejrůznější vládci pro své politické účely."

"Počínaje osvícenstvím se šachů jako původně aristokratické hry chopilo měšťanstvo. Ve století Denise Diderota" - pokračuje Rheinischer Merkur - "se v pařížských kavárnách staly šachy neodmyslitelným poznávacím znakem intelektuálů. Až do 20. století, kdy mezi vášnivé šachisty patřili umělecké osobnosti jako Sartre, Brecht, Picasso či Beckett, pohyboval se zájem o šachy ve společenských kruzích umělecké bohémy a vzdělanců. Nadšenými šachisty byli i i Marx a Lenin, a proto se šachy staly též symbolem proletářské výchovy. Proletářská výchova, zahrnující hru v šachy, se podobala nacistické výchově provozované v Německu za Hitlera - měla jít ruku v ruce s pěstováním tělesné zdatnosti. Nacisté využili šachů jako duchovního bojového sportu a k propagaci mládežnického spolku Hitlerjugend."

Týdeník Rheinischer Merkur závěrem uvádí: "Že se šachoví velmistři po dlouhá desetiletí rekrutovali ze Sovětského svazu, není náhodou. Kreml totiž považoval vítěztví v šachu za vysoce prestižní záležitost a provozování šachů jako sportu maximálně podporoval. Když se úřadující sovětský velmistr Boris Spasskij utkal v roce 1972 v Reykjavíku s Američanem Bobby Fischerem, sdělovací prostředky jejich patrtii stylizovaly do podoby boje dvou politických systémů. Toto ´politické utkání´ dvacátého století a Fischerovo vítězství zbořilo mýtus sovětské šachové školy. Ovšem ne nadlouho." - napsal o výstavě nazvané "Šachy-společnost-politika", kterou je možné zhlédnout do 11. února v Bonnu, list Rheinischer Merkur.