ČTVRTEK 21. 12.

Na dnešní den připadají osmdesáté narozeniny spisovatele Arnošta Lustiga. Ten v titulku nad rozhovorem s redaktorkou Mladé fronty Dnes Alicí Horáčkovou říká: "Když píšu, žiju". O dnešní době poznamenává, že je dobou zmatku, která má jednu velkou přednost - je svobodná. V dalším interview, tentokrát s redaktorem Práva Frantikem Cingerem, Lustig například doporučuje parlamentu, aby podporoval kulturu, protože je duší země.

Věra Drápelová v Mladé frontě Dnes oznamuje, že na jevišti Národního divadla v Praze se po sedmdesáti letech znovu objeví opera Samson a Dalida francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse. Premiéry se uskuteční dnes a zítra a podrobnosti čteme také na kulturní straně Práva.

Händelovo oratorium Mesiáš v úpravě Wolfganga Amadea Mozarta zazní dnes a zítra ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Dílo provede Česká filharmonie s Pražským filharmonickým sborem a kvartetem sólistů. Podrobnosti čteme v Mladé frontě Dnes.

Právo na straně zasvěcené zpravodajství z Prahy otiskuje článek Karoliny Kudynové o Národním divadle. Naši první scénu čeká rozsáhlá rekonstrukce, která podle autorky textu začne už příští rok a vyžádá si náklady kolem 160 milionů korun. Opravená budova by měla vydržet dalších 50 let, čteme v Právu.

Jana Machalická v Lidových novinách informuje o změnách ve vedení pražského Divadla Na Zbradlí. Jeho ředitelka Doubravka Svobodová odvolala umělecké vedení - režiséra Jiřího Pokorného a dramaturgyni Ivanu Slámovou, kteří ale z divadla neodcházejí. List dále uvádí, že podle Svobodové by v čele divadla měla stanout tří až čtyřčlenná umělecká rada. Ta bude po transformaci, která v příštím roce značně promění chod této scény, fungovat jako poradní orgán ředitelky. Svobodová dále listu sdělila, že na dramaturgickém plánu do konce sezony se nic nemění, stejně jako na obsazení plánovaných inscenací. Další podrobnosti nabízí také kulturní strana Hospodářských novin.

Světanápravce rozhodně není zlý sen, tímto titulkem nadepisuje svůj text v Mladé frontě Dnes Josef Mlejnek. V článku velice příznivě hodnotí inscenaci Thomase Bernharda Světanápravce, kterou má v repertoáru pražské Divadlo Komedie. Režii Dušana Davida Pařízka, jenž je rovněž autorem scény, a také hereckým výkonům dává Mlejnek 90 % recenzentské oblíbenosti.

Lidové noviny nabízejí článek Jany Machalické a Marty Švagrové o pražském Divadle Járy Cimrmana, které v příštím roce oslaví 40. výročí svého založení. List uvádí, že Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak při této příležitosti chystají patnáctou divadelní hru, která by se mohla jmenovat České nebe s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft. O stále oblíbené cimrmanovské scéně se zmiňuje také kulturní strana Práva.

Spolupracovník Hospodářských novin Tomáš Seidl hodnotí novou publikaci Miloše Fikejze nazvanou Český film - Herci a herečky. Vydaný první díl obsahuje osobnosti s příjmeními od písmene A do písmene K. "Komplexně pojatý herecký lexikon je v dnešních zbulvarizovaných poměrech filmové literatury ojedinělým titulem", poznamenává Seidl. Hospodářské noviny také uvádějí, že druhý díl Fikejzova sborníku má vyjít příští rok v září a třetí část věnovaná režisérům, scénáristům, kameramanům, střihačům a dalším tvůrcům pravděpodobně v roce 2009.

Petr Vizina ve čtvrteční složce Lidových novin Premiéry hodnotí nové dvojalbum Přesletec. Čtyřiadvacet skladeb napsal hravý výtvarník Petr Nikl a nahrál je spolu s ženskou i dětskou skupinou Lakomé Barky a také několika dalšími hosty. Petr Vizina nešetří chválou a nahrávku vyprovází čtyřmi z pěti možných recenzentských hvězdiček. "Nikl je nejpůsobivější v momentech, kdy jimi prosvítá jeho osobní zkušenost", čteme v Lidových novinách.

Stejný list dále hodnotí rozsáhlou výstavu českého expresionismu, která se koná v pražské Městské knihovně. Autor textu Jiří Machalický tvrdí, že expozice, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, se nad tímto uměleckým směrem 20. století zamýšlí originálně. Výstava je podle Lidových novin pozoruhodná hlavně tím, že nastiňuje i vysvětluje přesahy mezi jednotlivými proudy, proniká za hranice Čech a s českým uměním konfrontuje i osobnosti z dalších zemí, které byly různě spjaty s naším prostředím.