Mistři pěvci norimberští v Paříži znovu objevují Gesamtkunstwerk
Více než stovka zpěváků, tanečníků a herců, unikátní scénografie i dekorace složené z detailních záběrů do ševcovské dílny nebo klasické pohádkové postavy. To vše vytváří prostředí jediné komediální opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští, kterou právě v těchto dnech uvádějí v Paříži. Šestihodinové představení nabízí Opera Bastille.
„Na Wagnerovy Mistry pěvce norimberské se díváme moderním pohledem. Jako bychom prostě hleděli na problémy současnosti. Tohle mistrovské dílo je známé také proto, že bylo zneužito nacisty v Německu v období třetí říše, protože tam je mnoho složitých aspektů, které mohou být problematické,“ vysvětluje režisér Stefan Herheim, který v současnosti patří mezi nejvyhledávanější operní režiséry. Uznávaný je zejména pro svůj široký záběr od barokní opery po současnou tvorbu.
Mistři pěvci norimberští podle Stefana Herheima jsou komplexní a složitou operou„Můj přistup k tomuto mistrovskému dílu nechce za žádnou cenu vysvětlovat nějaké politické problémy a koukat na ně z naší perspektivy. Chci, aby byla opera opravdu celá nahlížena z doby, kdy byla napsána. Protože i tehdy byl Richard Wagner pod velkým tlakem. Nejen politickým, ale samozřejmě i uměleckým, protože se pustil do tématu, které se týkalo historie a on v opeře vykreslil všechny aspekty německého romantismu. Jakoby Wagner říkal a snažil se tímto počinem dohnat předešlé umělce k Gesamtkunstwerku, totálnímu uměleckému dílu.“
„Je vidět, že Wagner skutečně miloval německý romantismus. Samozřejmě třeba v literatuře to byl Goethe. Ale i období mezi jeho narozením v roce 1813 a německou revolucí 1848, které známe jako biedermeierovské, bylo politicky velice těžkou dobou, po Napoleonských taženích, kdy byla Evropa spálená a lidé byli vyčerpaní válkami a revolucemi. A vidění světa se stávalo alespoň trochu pozitivnějším s romantickým přístupem a samozřejmě s hledáním německé identity.“
Richard Wagner se podle Herheima hledal nejen jako umělec, ale i jako lidská bytost „Často vysvětluji svůj přístup k opeře z pohledu, který je blízký i samotnému Wagnerovu. Protože je patrné, že velice miloval Williama Shakespeara. Vidíme to třeba v odkazu na Sen noci svatojánské. Nebylo jednoduché přiblížit tuhle operu tak, jak byla původně napsána. A se vypořádat se strachem, agresí a antisemitskými postoji, které Wagner vedl. Zejména v článcích proti židovské hudbě A proto jsem skutečně chtěl přiblížit tuto operu jinak a vykreslit opravdové charaktery postav, dramaturgii i rámec celého díla,“ říká režisér Stafan Herheim. Opera v jeho režii byla poprvé uvedena v roce 2013 v Salcburku. Složitá a velice nápaditá Scéna, autorky Heike Scheele, je složená z detailních záběrů do dílny Hanse Sachse a využívá i projekcí.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše















