V Opeře Národního divadla v Praze a ve Státní opeře se v sezóně 2016/2017 bude zpívat 7x premiérově
Pražské Národní divadlo včera představilo chystané projety nadcházející 134. sezóny. Soubory Opery Národního divadla a Státní opery uvedou na čtyřech pražských scénách 38 operních titulů, další 2 na zájezdu v Japonsku.
Už první premiéra v říjnu 2016 v Národním divadle slibuje neotřelý zážitek. Dirigent Zbyněk Müller hudebně nastuduje dvě opery pro jeden večer – Orffova díla Chytračka a Měsíc. Operní jednoaktovky autora světoznámé kantáty Carmina Burana, vypráví formou zábavného a výpravného lidového divadla dvě pohádky bratří Grimmů.
Neutichající snaha uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery Petra Kofroně znovuobjevovat díla 20. a 21. století se silným poselstvím k dnešku přinese další výsledky na Nové scéně. V prosinci 2016 tyto předpoklady vrchovatě naplní videoopera soudobého amerického skladatele Steva Reicha a video umělkyně Beryl Korotové Tři příběhy. Po úspěšné premiéře Pucciniho Madama Butterfly přichází Státní opera s dalším kmenovým titulem, kterému hodlá vtisknout novou jevištní podobu i nové hudební nastudování. Premiéra Tosky je připravovaná na leden 2017. Novou inscenaci nastuduje renomovaný francouzský režisér Arnaud Bernard.
V únoru 2017 se na repertoár Národního divadla vrátí hudba Gaetana Donizettiho. Ve Stavovském divadle uvedeme v premiéře Poprask v opeře v hudebním nastudování Enrica Dovica. Titul bude operním režijním debutem Radima Vizváryho, jenž ke spolupráci oslovil scénografku Lucii Škandíkovou. Na objednávku Národního divadla připravuje český skladatel Jiří Kadeřábek operu Žádný člověk podle skutečných událostí o okolnostech jepičího života pomníku Josifa V. Stalina nad Prahou. Pro režii oslovilo Národní divadlo dramatičku a režisérku Katharinu Schmitt. Opera Žádný člověk zazní poprvé na konci března 2017 na Nové scéně.
Český repertoár Národního divadla od dubna 2017 rozšíří pozoruhodné experimentální dílo jednoho z největších a nejuniverzálnějších českých operních tvůrců Václava Kašlíka. Za předlohu své druhé opery zvolil román Karla Čapka Krakatit, filozofické sci-fi z roku 1922, které formou podobenství předpovědělo nejen vývoj moderní vědy, ale také cestu lidské civilizace až na samý práh sebezničení. Zneklidňující dílo připraví pro historickou budovu Národního divadla filmová a divadelní režisérka Alice Nellis a scénograf Matěj Cibulka. S Orchestrem Národního divadla nastuduje Krakatit Petr Kofroň.
Po skvělém ohlasu na Tristana a Isoldu, Parsifala a nedávno na Tannhäusera, připraví Národní divadlo další velký wagnerovský rébus. Lohengrina hudebně nastuduje německý dirigent Constantin Trinks, častý host Bavorské státní opery a dalších předních scén. Režii bude mít Katharina Wagner, skladatelova pravnučka a umělecká a provozní ředitelka Hudebních slavností v Bayreuthu. Premiéra je naplánována na červen 2017 v Národním divadle.
Jedno z aktuálních témat, které se týká Národního divadla, je rekonstrukce budovy Státní opery V průběhu rekonstrukce Státní opery zajistí pestrost pražské operní nabídky účinkování Orchestru a Sboru Státní opery se svými inscenacemi v Hudebním divadle Karlín (HDK) a v historické budově Národního divadla. ND Praha včera vypíše výběrové řízení na dodavatele oprav Státní opery. Rozsáhlá rekonstrukce historické i provozní budovy Státní opery by měla začít v červenci. Opravu schválila v souladu se zákonem o veřejných zakázkách vláda na začátku února.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše